Přes den pobíhala po Praze a kupovala doplňky ke své garderóbě. Co dělat měla i během vyhlášení Atleta roku. Oštěpařka Barbora Špotáková přišla ve slavnostní vojenské uniformě,
V průběhu večera se však objevila na pódiu v růžových šatech při vystoupení s moderátorem Alešem Hámou. Nakonec si v černé róbě přišla vychutnat vítězství a lidé ji odměnili potleskem trvajícím minutu a půl.
Víc času než v publiku jste asi strávila v šatně, že?
„Vůbec nic jsem neviděla, byla jsem pořád v šatně. Tam nebylo nic slyšet. Po té scénce jsem přišla až na svoje vyhlášení. Takže jsem byla úplně zmatená. A najednou gratulace, šílené ovace! To bylo hrozný překvapení samo o sobě. To bych nemohla čekat.“
Sexy Špotáková vládne atletice>>>
Jaké to je přijímat takové uznání?
„Úplně jsem si říkala: Né, nebudeš brečet! Na olympiádě se toho nabrečelo tolik… Ale ty emoce jsou tam pořád. Říká to hodně lidí, co mě potkává. Je zajímavé, kolik lidí to může přes obrazovku prožívat. Bývám překvapená, když se hraje Čtvrtá sestra. Kolik lidí tam řve a šílí. S klukama ze Sester jsme byli v Kladrubech v rehabilitačním ústavu. Tam jsou lidi po úrazech. Malinkej sál a všichni hlučeli, jásali. Šílený!“
Jaký z těchto reakcí máte dojem?
„Asi si to pořád úplně neuvědomuju.“
Takhle často se převlékat asi pro vás není běžné, že?
„To není. Paní kostymérky z Kavčích Hor si mě oblíbily. Vzhledem k tomu, že v pátek v jednu hodinu jsem ještě seděla v penzionu na Šumavě a kostymérky v Praze taky chtějí jít v pátek domů, musela jsem letět do Prahy, porušovat rychlost. A odpoledne jsme na Kavčích Horách něco vybraly. Oboje šaty jsou půjčené.“
Připadala jste si v róbách víc žensky než v uniformě?
„No, rozhodně. Užívala jsem si to. Hrozně se mi líbily ty růžové šaty. Celej den bylo hrozný dilema: růžový, nebo černý?“
A nakonec jste v růžové zvládla vystoupení s moderátorem Alešem Hámou a v černé závěrečné vyhlášení…
„Nakonec se to udělalo takhle. Mně se líbila ta růžová. Do poslední chvíle jsme nevěděli co. Ráno jsem šla kupovat ještě boty, hledat doplňky.“
Upravovaly se ty šaty?
„Jenom malinko. To jsou úpravy, které se běžně dělají.“
Šaty pro vyhlášení světového atleta roku v Monte Carlu budou podobné?
„Nevím. To se ještě budu radit. Ale myslím, že nějaký podobný styl by to mohl být. Člověk má nějakou postavu, jsou tam nějaké věci, které si může dovolit a nemůže. Možností moc není. Ale dobrý bylo, že jsem si dneska vyzkoušela dvoje. Takže trochu vím, co mi sedne. Jak na to můžu přijít na Zadově, když běhám každej den?“
Jeden z vašich gratulantů, textař Michal Horáček vám věnoval báseň. Vy se znáte?
„Setkali jsme se při akci Celé Česko čte dětem. Bylo to strašně příjemné setkání. Četla jsem ze své nejoblíbenější dětské knihy. A docela se mi to podařilo, dětem se to hrozně líbilo, jemu taky. Docela jsme si hezky popovídali. Jsem ráda, že přišel.“
Zpěvačka Jitka Molavcová vám pak zanotovala Ódu na radost a připila si s vámi půllitrem piva, který jste si odnesla do hlediště…
„Vím, že Jitka Molavcová má pivo ráda. Já jsem s ním už spojená. To maminka nebude mít radost. Jí se to nelíbí.“
Jak jste se vlastně vyrovnala z přesunem ze soustředění na Šumavě na slavnostní večer?
„Bolí mě úplně celý tělo. Spala bych. Zaličovali jsme kruhy pod očima. Ruda (trenér Černý – pozn. red.) naplánoval na ráno padesátky do kopce. Což jsem zhodnotila, že nebude to pravý ořechový. Takže byl trénink v neděli. V pondělí točím silvestrovský přípitek. V úterý mám v Třinci nějakou akci. Přiletím a jedu zpátky na Zadov. Tam to dokončíme. Pak mě čeká zabíjačka u přítele Lukáše na Sýkořici.“
Nepřijdete tam o něco sil, které jste nabrala na soustředění?
„Já myslím, že ovárek rozhodně nemůže uškodit.“
Budete pomáhat?
„Když budu vědět jak, tak ráda. Nikdy jsem to nedělala, na zabíjačce jsem ještě nebyla. Uvidím, co mě zláká. Nebo, jestli mě to naopak nějak pachově neodradí. Může se to stát.“
Jak se na zabíjačku díváte jako studentka ekologie?
„Vepřový chovy se mi zdají docela dobrý. Nejhorší jsou ty vyhnaný kuřata. Člověk vidí na té vsi, jak roste kuře. Lukáš měl malý z vajíčka, vím, za jak dlouho doroste do váhy, co prodávají na krámě. A když víte, že ta kuřata dorostou za třicet dní? To je brutální! To je snad třikrát, čtyřikrát kratší doba. To mi přijde trošku podivný. Pak si dejte kuřecí.“
