Tragická událost ho zasáhla, zadrhával se. Jágr v rozhovoru pro deník Sport promluvil o smrti Čerepanova, jenž zkolaboval přímo na střídačce na konci pondělního utkání v Čechově.

Rázně zároveň popřel, že by se s mladým Rusem předtím srazil!

Čtěte také:
Ljoško, prober se!, křičel Jágr ›››
Jágrův spoluhráč zkolaboval a zemřel! ›››
Rosa: Jsme v šoku! ›››
Případů selhání srdce u sportovců přibývá ›››
Čerepanov měl o dvě třetiny těžší srdce ›››

Nebyl to ten Jágr jako obvykle. V hlase mu scházela jiskra, mluvil potichu, nesypal typické žertíky. Není divu. Smrt 19letého talenta, jenž k Jágrovi vzhlížel jako ke svému vzoru, ho zdrtila. „Nejde mi do hlavy, proč se to vůbec stalo,“ přiznal lídr Avangardu.

Ruští novináři popisovali, že jste se krátce předtím, než se Čerepanov na střídačce skácel k zemi, srazili na ledě. Nebylo to tak?
„Určitě ne! Na ledě jsem se s ním vůbec nepotkal, my jsme oba pravá křídla, nastupovali jsme každý jinak. Takže nějaká srážka? To je naprostý nesmysl! To si asi vymyslel nějaký chytrák, který chtěl být důležitý, aby se prodaly noviny. Ono se to ale začalo hrozně rychle šířit.“

Mrzí vás, že se o tom takhle psalo?
„Ani nevím, že taková nějaká informace v Česku proběhla. Prostě jsem s ním nehrál... (odmlčí se) Ale to je teď to poslední, co mě zajímá. Nemá cenu přemýšlet nad tím, co si nějaký idiot vymyslí.“

Co se vám s denním odstupem po té tragédii honí hlavou?
„Nejhorší je, že to bylo nečekané. Takový mladý, zdravý kluk. (zadrhne se) Čeká, až odejde do NHL, těší se tam. A pak zničehonic... (nedořekne) Kdyby se na ledě něco stalo, kdyby se s někým předtím srazil, tak... (opět nedořekne) Ale takhle, omdlel zničehonic!“

V hokeji jste těžko zažil něco horšího...
„To tedy ne. Tohle je strašný. A takový divný, nejde mi to do hlavy. Jestli měl slabé srdce nebo něco takovýho. Těžko říct, nemám tušení.“

Nevěděli jste, že měl zřejmě srdeční vadu?
„O tom nic nevím. Vždyť byl takovej velkej, silnej... Nehrál ani třicet minut za zápas, že by neslezl z ledu. Hrál tak třináct, čtrnáct minut, přesto... (nedokončí) Později se možná dozvíme víc.“

Je vidět, že se vám o tom mluví těžko.
„A taky pořádně nevím, co bych k tomu více řekl. Podle mě to nechápou ani doktoři. Natož já.“

Na střídačce omdlel hned vedle vás. Co jste v tu chvíli udělal?
„Okamžitě jsem se mu snažil pomoct, to je jasné. Ale hned to viděl i doktor, byl na střídačce, Alex spadnul dozadu, kde doktor stál. Byl přímo u něj. A musím říct, že lékaři odvedli výbornou práci.“

Ti týmoví jistě ano. Ale prý jinak péče vázla, na stadionu ani nebyla podle ruských zdrojů sanitka. Je to tak?
„Nevím, myslím, že tam nebyla, ale jistý si tím nejsem. Víc dalšího k tomu říct nemůžu.“

Pak jste za zkolabovaným útočníkem běžel i do kabiny...
„Tam už jde hokej stranou, když se něco takového stane spoluhráči z týmu. Nejhorší bylo, že jsme museli ten zápas dohrát. Ani nevím, kdy přesně se mu to stalo.“

V 58. minutě.
„Podle mě to bylo ještě dřív... Ale víte, já si to opravdu přesně nevybavuju.“

Potom jste ve výstroji vyběhl ven a na spoluhráče v sanitce volal, aby se probral...
„Prostě vyběhli i ostatní. To jsou věci, o nichž člověk v tu chvíli nepřemýšlí.“

Budete mít jeho bezvládné tělo pořád před očima?
(přemýšlí) „Semlelo se to hrozně rychle, s ničím takovým jsem se předtím nesetkal. Takže...“ (nedopoví)

Jistě ukápla spousta slz.
„Je jasný, že...“(nechá bez odpovědi)

O smrti se ihned dozvěděli i lidé v Rangers, kteří Čerepanova draftovali. Vy jste jim ihned po zápase volal?
„Oni kontaktovali mě, ale měl jsem s sebou jiný telefon, takže jsem ty zprávy od nich našel až na hotelu. A hned jsem jim volal, aby věděli, co přesně se stalo. Protože se šířily informace, které nebyly pravdivé.“

Třeba se mluvilo i o tom, že někdo poté v noci napadl sanitku, v níž spoluhráče předtím vezli...
„O tom vůbec nevím. Ale víte, jak to chodí... Někdo to může napsat jenom pro to, aby byl zajímavej.“

Zpáteční let do Omsku musel být velmi smutný a tichý.
„Bylo to každopádně hodně nepříjemný. Prostě hrozný.“

Přepadly vás i myšlenky, jestli se po takové události na hokej nevykašlat?
„Ale vždyť to se může stát při jakékoliv činnosti. To byste nemohl jít ani do práce, protože hrozí, že vás někdo přejede autem... Takhle se přemýšlet nedá. Navíc lékařské prohlídky jsou teď v hokeji na vysoký úrovni, podobných případů moc není.“

Čerepanov o vás mluvil jako o velkém vzoru. Bral jste ho i vy jako svého žáka?
„I když ten věkový rozdíl byl velký, měl jsem k němu blíž než k jiným mladým hráčům, to ano. Byl talentovanej, neustále se chtěl zlepšovat.“

Bavili jste se hodně o NHL?
„Na něco se vyptával, bylo na něm vidět, jak moc tam chce hrát.“

Můžete odhadnout, jak celá událost ovlivní mužstvo?
„Uvidíme, pro mě osobně je to novinka, nic takového jsem předtím nezažil. Mělo by nás to jistě semknout, i když nějaký čas to zabere. Je to strašně čerstvý. (velmi smutně) Vůbec nevím, co se bude dít. Před chvílí jsme přiletěli, takže nemám tušení. (po chvilce mlčení) Omlouvám se, ale musím končit... Stejně už nevím, co bych dál řekl...“