Hned na začátku třetího zápasu předkola play off mezi Slavií a Litvínovem skončil Karel Pilař po faulu slávisty Tomáše Kůrky hlavou na mantinelu. Výsledek? Otřes mozku. Litvínovský obránce následující utkání vynechal, ale při rozhodující bitvě se pokusil o návrat.
Ve druhé třetině nedělního zápasu však odstoupil. „Prostě to nešlo,“ říká už smířeně.
Jak jste se na ledě cítil?
„Chtěl jsem klukům pomoct, ale nebylo to ono, bruslení, koordinace, nic. Viděl jsem na sobě, že to nejde. Bolela mě hlava a byl jsem strašně unavenej, tělo se bránilo. Pokračovaly klasické příznaky otřesu mozku. Můžu ale být rád, že jsem z toho vyvázl ještě takhle dobře.“
Zato Kůrka, jenž vám zranění způsobil, vesele hrál...
„Myslím, že je absolutně nehorázný, co předvádí disciplinární komise. Všem hráčům se vysmívá do tváře. Patera dostane za urážky rozhodčího trest na pět zápasů a Kůrka, který mě krosčekem poslal ze dvou metrů do mantinelu, vyvázne bez potrestání. Vyřadí důležitého hráče soupeře na celou sérii a sám může hrát. To samé se stalo i Budějovicím. Za úmyslné zranění dostal Bartovič jeden zápas. Ten nepoměr trestů za nadávky, i když by hráči samozřejmě měli rozhodčího respektovat, a za úmyslné zranění, to prostě nepochopím. Podle mě disciplinární komise ovlivnila osud obou sérií. Nechci ale, aby to vyznělo tak, že jsme kvůli tomu prohráli. Slavia vyhrála o zápas víc než my, gratuluju jí k postupu. Nerad bych tady brečel a vymlouval se na rozhodčí, uznávám porážku.“
Slávistický útočník prohlásil, že jste si pád na mantinel zavinil víc než z poloviny sám. Co tomu říkáte?
„Myslím, že to v televizi každý viděl. V plné rychlosti jsem jel pro puk a když dostanete v takové chvíli krosček do zad, tak s tím nikdo nic neudělá. Hráč, který v životě nic nedokázal, pak ještě říká, že mám špatnou stabilitu. S tím prostě nesouhlasím. Potom za mnou vůbec nepřišel, přitom se dobře známe z Litvínova. Nechci ho ale nijak hodnotit. Zato při rozbruslení se mě ptal Petr Kadlec, ke kterému mám velký respekt, jestli jsem v pořádku. Od takového hráče, ikony Slavie, si toho vážím.“
Myslíte, že tady jsou některé zákroky nesprávně posuzovány?
„Podívejte, Roman Vopat shodí rukavice, chce se chlapsky poprat a dostane stop na tři zápasy. Měli bychom se učit od Kanady, která hraje nejlepší hokej, ale jdeme úplně opačným směrem. Čisté zákroky tělem jsou tady posuzovány jako úder na hlavu, ale jak to udělat, když někoho chcete zastavit zepředu? Samozřejmě, že do vás ten hráč narazí také hlavou. Když v NHL dáte někomu takovýho stroma, celá hala tleská, lidi to ocení. Naopak za lokty či kolena jsou v Americe flastry. Stejně jako za krosček zezadu. Navíc si to hráči dobře pamatují a vždycky na toho hříšníka dojde.“
Mluvíte o faulech kolenem. Podobného jste se v lednu dopustil na brněnském Brabencovi a také jste nebyl dodatečně potrestán.
„S tím nemám problém. Jel jsem na něho zepředu, pokoušel jsem se ho trefit ramenem. Na poslední chvíli mi ale uhnul, vypadalo to asi hrozně, koleno na koleno. Neviděl jsem záznam, ale nebyl to úmysl. Jestli tam to koleno zůstalo, trest bych přijal. Kdyby to tady tak bylo nastavené, tak si tohle nikdo nedovolí. Jako to je v Americe. V extralize se ale hráči vůbec nerespektují, to jsem nikde jinde neviděl.“
Máte na stole nabídku nové smlouvy v Litvínově. Zůstanete po poslední zkušenosti v extralize, nebo budete hledat práci v cizině?
„Nabídky Litvínova si vážím, ale rád bych to zkusil ještě v cizině. NHL je pro mě ve 32 letech uzavřená záležitost, vždycky tam dostanou přednost mladší. Chtěl bych třeba do Ruska, ale ještě není nic rozhodnuto. Zvažuji všechny možnosti.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
