Zdá se, že hokejisté Slavie našli novou oporu v bráně. Čtyřiadvacetiletý brankář Robert Slipčenko ve svém premiérovém utkání v extralize hodně potrápil vítkovické střelce.
Pražané sice v Ostravě nakonec prohráli 2:3, když vítězný gól dával Juraj Štefanka třicet vteřin před koncem. Ale Slipčenko byl jednoznačně mužem večera, chytal výborně!
V minulé sezoně přitom vysoký gólman chytající v opačném gardu nemohl zavadil o práci. Marně sháněl angažmá, odchytal jen tři zápasy za druholigový Tábor.
„Před minulou sezonou jsem si urval meniskus a nemohl jsem nikde sehnat práci,“ krčí rameny Slipčenko. „Teď jsem ve Slavii a jsem rád za každou šanci, kterou od trenéra Růžičky dostanu.“
Chytal jste velmi slušně, hrál se parádní zápas. Ovšem dostat rozhodující gól třicet vteřin před koncem, to musí hodně mrzet.
„Mrzí to. Čekal jsem, že uděláme alespoň prodloužení a potom vyhrajeme nájezdy. Škoda.“
Dalo se rozhodujícímu gólu zabránit?
„Těžko, těžko. Kvapil to z rohu nahodil před bránu a myslím, že to Štefanku trefilo do brusle. A od ní šel puk do víka, těžko se to dalo chytit.“
Kdy jste se vlastně dozvěděl, že vás čeká premiéra v extralize?
„Až dneska, když jsme z hotelu odjížděli na zápas. To za mnou přišel pan Růžička a oznámil, že budu chytat.“
To jste neměl moc času na „psychickou“ přípravu…
„Já se připravuju pořád stejně, i když jdu na zápas jako dvojka. To mi nedělá problém, že jsem se to dozvěděl až před zápasem.“
Vaše první myšlenka v tu chvíli?
„No, byl jsem trošku nervózní, protože Vítkovice jsou první.“
V minulosti jste chytal v Opavě a v Havířově. Stihnul jste obvolat nějaké známe z regionu, aby se na vás přišli podívat?
„Nestihnul jsem to, ani jsem nikomu nevolal. Měl se přijet podívat pan Flašar, který mě v Havířově trénoval a v Opavě jsem se skamarádil s jeho synem. Ale měl nějakou oslavu. Já mu volal odpoledne, že chytat nebudu. A za deset minut to bylo jinak…“
Nervozitu jste v zápase očividně rychle setřepal. Hned v úvodu jste proti Štefankovi a Treillemu předvedl dva super zákroky.
„Hlavně jsem si chtěl šáhnout na první střelu. A pak už to ze mě spadlo. Nevnímal jsem vůbec atmosféru kolem, soustředil jenom na hokej. Škoda, že to nevyšlo na tři body.“
Vítkovice si poradily i s pražskou Slavií >>>
Jak jste chytil Treilleho střelu do odkryté brány v 11. minutě po souhře Ujčíka s Kvapilem?
„Hlavně jsem čekal, že to Kvapil bude dávat z úhlu. Na to jsem si dával pozor. Přihrávku jsem se snažil hlídat holí, ale nedosáhnul jsem na ni. Naštěstí jsem stihnul udělat rozklek a trefilo mě to do betonu.“
V 50. minutě jste uklouznul za bránou. Hrklo ve vás?
„To ve mně hrklo moc! I když vím, že za bránu občas jezdím špatně, tak tam stejně pořád jezdím… To je moje velká chyba, musím to změnit a přizpůsobit výjezdy hře.“
Při přerušení hry vůbec vyjíždíte daleko z brány. To jste odkoukal od Patricka Roye z NHL?
„Ne, ne, okoukané to není. Uklidňuju se tím. Navíc v těchto nových halách je trochu vedro, tak se tím trošku provětrám. A uvolním ztuhlé nohy.“
V minulé sezoně zazářil ve Slavii po premiéře v extralize Stanislav Neruda. Rád byste „okopíroval“ jeho příběh?
„Určitě bych se v prvním týmu rád udržel. Na Standu koukám i na tréninku,
je to zkušenej gólman a občas se něco přiučím. Já jsem rád za každou šanci, kterou dostanu. Záleží na panu Růžičkovi, kdo z nás bude chytat. Jestli Standa, Dominik Furch nebo já.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
