Všechno se zdálo být jasné, když se po hodině hry ocitl před Vaniakem domácí útočník Adauto úplně sám. Štrbova přihrávka jej zastihla v ideální pozici na malém vápně. Gólman Slavie byl na čáře bezmocný. Na to, aby ještě nějak zasáhl, neměl ani vteřinu času. Jen čekal, co Adauto udělá.

Čtvrteční zápasy Poháru UEFA >>>

S ním i osm tisícovek burácejících fandů „žltozelených“, a taky početná skupina příznivců Slavie. Šoupne to Adauto Vaniakovi k pravé tyči, nebo k levé? Vybral si levou. A k naprostému údivu všech přítomných poslal míč kolem ní mimo! „Jasná gólová šance. Tu měl Adauto rozhodně proměnit,“ pravil po utkání Dušan Radolský, žilinský trenér.

Žilina byla ale lepší po celý zápas. Místní hlasatel vybízel Radolského celek už před utkáním k pomstě za loňské vyřazení z předkola Ligy mistrů. A domácí fandové hnali svůj tým od první minuty mohutně dopředu. A slávisty nešetřili. Slovenští hráči v červenobílém dresu to od místních fans schytali, krajané nekrajané. „Pískali na nás. Nevím, jestli je to normální, aby na nás pískali, protože jsme Slováci,“ divil se po utkání Milan Ivana.

Divit se mohli všichni slávisté už ve 14. minutě, kdy Rilke našel přízemním centrem v šestnéctce úplně volného Štrbu. Vaniak si zhluboka oddechl, když úplně volný žilinský kapitán místo střely minul balon.

Na první střelu na branku se čekalo půl hodiny a vyslal ji na domácího gólmana slávista Krajčík. Ve 41. minutě dorážel Ivanův oblouček do prázdné branky Necid, jenže z ofsajdu. A tak se Slavia do své největší šance dostala až po přestávce. Necid poslal míč rozběhnutému Ivanovi, ten upaloval po pravé straně až k Pernišově brance. Když byl úplně nejblíž, byť poněkud z úhlu, ani nevystřelil, ani nepřihrál. A to bylo ze strany Pražanů vše, proto na víc než jeden bod pomýšlet nemohli. Ani třetí pohárový duel mezi Žilinou a Slavií tak vítěze nepoznal.

Nástup obou mužstev

• 
• 
• 
• 5 zobrazit galerii