České atletické hnutí je na počátku nové doby. Na dnešní valné hromadě svazu nebude obhajovat svoji funkci dosavadní předseda Karel Pilný, který stál v čele organizace od roku 1990.
Významný atletický funkcionář bude nadále pracovat jako pokladník evropské atletické asociace EAA. Česká atletika se za období jeho vlády dostala ze dna a zažila další zlatý věk.
Proč odcházíte?
„Nepřetržitým šéfem jsem byl od roku 1990 a to už je pěkná řádka let. Rozhodl jsem se před dvěma lety, kdy byla poslední valná hromada svazu. Chtěl jsem dát dostatečně dopředu najevo, že nebudu kandidovat, aby s tím bylo možno počítat. Důvodů je víc.
| Předsedové svazu atletiky po druhé světové válce |
| 1946 – 1948 Miloslav Fassati 1948 – 1962 Jaroslav Vykoupil 1962 – 1969 Václav Mudra 1969 – 1970 Jan Popper 1970 – 1973 Peter Beníč 1962 – 1969 Václav Mudra 1969 – 1970 Jan Popper 1970 – 1973 Peter Berčík 1973 – 1977 Rudolf Dušek 1977 – 1988 Dalibor Trpík 1988 – 1990 Pavel Pěnkava 1990 – 2009 Karel Pilný |
Jaké jsou?
„Nedá se říct, že by byl některý dominující. Věk se zastavit nedá. Mně je dnes 64 let. Přece jenom ve spojení s tím, když děláte nějakou funkci dlouho, člověk by se měl v sebereflexi dostat k tomu, že se může dostávat do určitého stereotypu. Druhým důvodem je pracovní vytížení, které je v téhle funkci značné, i když není placená. Přidávají se moje povinnosti v ČOV a evropské asociaci. Nechtěl jsem něco šidit. To jsem nikdy nedělal.“
A poslední důvod?
„Při předchozích volbách se kolem mě nikdy nic neměnilo, nebo jen zcela minimálně. Všichni mí kolegové pokračovali ve funkcích a to může vést k nějaké setrvačnosti. My jsme tomu říkali dynamický stereotyp. Je to jedno s druhým. Člověk by si měl říct, že je třeba umět odejít. Já jsem to před dvěma lety udělal bez uzardění.“
Vaše éra byla obdobím zlatých medailí Železného, Změlíka, Dvořáka, Šebrleho, Formanové, Kašpárkové či Špotákové. Na začátku devadesátých letech byla ale české atletika v těžké krizi…
„Začátek byl opravdu složitý. Po úspěších československé a české atletiky v osmdesátých letech přišel výkonnostní hup, atletika byla na dně. My jsme začali novou etapu. Byla to hektická, ale zajímavá doba. Prvním cílem bylo vytvořit vytvořit program svazu v nových podmínkách i základní změnu v celém podhoubí české atletiky. Což bylo hodně složité.“
V čem?
„Atletika patřila až do sametové revoluce mezi preferované sporty. Hnutí bylo zvyklé, že atletika měla, co potřebovala. Najednou bylo třeba funkcionářům vštěpovat, že nikdo nic nedostane zadarmo. Druhé období bylo vytvářením týmu lidí. Já jsem typ vedoucího, který chce dát příležitost, nestrhává všechno na sebe. A pak jsme vytvořili systém fungování svazu.“
V čem spočívá?
„My nemáme dlouhodobé smlouvy s reprezentanty jako jinde. Máme průzračná nominační kritéria. Každý ví, kolik dostane na přípravu. Je to otevřený ekonomický systém.“
Jediným kandidátem na uvolněnou funkci je dosavadní místopředseda svazu a ředitel marketingové agentury Česká atletika Libor Varhaník. Jak se vám to líbí?
„Před dvěma lety jsem předpokládal, že se objeví kandidátů několik. Když jsem já bojoval o funkci, v první volbě nás bylo devět. Svým způsobem je mi líto, že kandidátů není víc. Doba se změnila. Není procházka říct: budu předsedou. Vyžaduje to osobní rozhodnutí, kus osobní statečnosti. Doktor Varhaník nemohl tušit, že bude jediným kandidátem. Každý musí počítat, že může prohrát.“
Jaký směr by měl nový předseda nastavit?
„Varhaník začal jako mezinárodní sekretář, pak byl instalován do funkce jednatele České atletiky. Byl členem předsednictva a v posledním období i místopředsedou. Postupně sbíral zkušenosti. Já si myslím, že má podobné názory jako já. Na druhou stranu nemůžu očekávat, že by říkal, co jsem říkal já. Bude chtít představit svůj program.“
Související články
