Verner a Březina: Naše jména už mají váhu

Považujete za výhodu, že jste ve startovním poli dva kvalitní čeští krasobruslaři? Má to třeba vliv na rozhodčí nebo soupeře, že si řeknou obecně: Na Čechy pozor?

Verner: „Je to zdravá a pozitivní věc pro týmového ducha a mezi klukama to určitě zanechá dojem. Oni vědí, kdo jsme, znají nás a respektují. Naše jména už mají váhu.“
Březina: „Podle mě to vnímat budou. Dřív byl jenom Tomáš tou největší hrozbou a ten druhý figuroval až někde vzadu, teď už budíme větší respekt. To, že jsme dva, což mnoho zemí nemá, znamená větší šanci porazit konkurenci, kterou to může znervóznět. A stejně tak i my víme, že jsme dva a můžeme jet víc v klidu. Ale je to jen domněnka.“

Verner: „Když teď budu mluvit i mimo mistrovství Evropy, je těžké vidět, když jste sám, třeba týmy Ameriky nebo Japonce, jak jsou ze závodu společně takoví zdravě nadšený. Proto je moc dobře, že se nám to povedlo. Pro české krasobruslení je to určitě krok dopředu.“

Takže přítomnost toho druhého pomáhá především mentálně?

Březina: „Na stadionu si sebe nevšímáme. To se každý soustředí jen na svůj výkon. Když jsme ale na hotelu, můžeme se podporovat psychicky, protože jsme dobrý kamarádi. Z Rusů se s Pljuščenkem nikdo nebaví a Francouzi, i když vystupují jako tým, tak Joubert bere všechno na sebe a moc s nikým mluvit nechce, co jsem tak viděl na loňském mistrovství Evropy. To by je mohlo taky nalomit, když nás s Tomášem uvidí spolu.“

Koho považujete za svého největšího soupeře na ME?

Březina: „Pljuščenko, Lambiel, Joubert. To jsou borci, co závodí už dlouho a mají mnohem větší jméno než já. I když jsem vždycky říkal, že porazit se dá každý a na GP v Japonsku se mi to povedlo, pro mě budou hlavními soupeři dva Rusové a oba Francouzi.“

Verner: „Budu se opakovat, protože jsem to už několikrát říkal, ale jsem to já. Musím si správně nastavit hlavu a přestat myslet na to, že jsem neměl zrovna ideální přípravu. Pak zajedu dobrý závod.“

A Tomáš Verner versus Michal Březina?

Verner: „Michal je výborný bruslař a moc dobře ho znám nejenom ze soutěží, ale i z tréninku. Nechtěl bych o něm uvažovat jako o soupeři, ale prohnal mě na mistrovství ČR a já mu to hodlám vrátit. Ještě ho nechci pouštět před sebe.“ (úsměv)

Březina: „Kdybych dokázal Tomáše porazit, určitě bych byl strašně spokojený, on má ale taky jméno někde jinde. Nikomu nepřeju nic špatnýho, ale každý soupeř, který se umístí za mnou, mi udělá radost.“

Vaše starty na ME a OH dělí sedmadvacet dní, dá se za tu dobu něco natrénovat, nebo vylepšit? Ať už ve fyzické, nebo v psychické přípravě?

Verner: „Jako psychická příprava bude dobré umístění na mistrovství Evropy, ta fyzická dál záleží na tréninkovém objemu. Bude důležité nedělat žádné eskapády a udržet si výkonnost.“

Březina: „Do Vancouveru odlítám už 4. února kvůli aklimatizaci. Cesta trvá devět hodin a i když jsem s tím při GP v Kanadě nebo Japonsku neměl problém, vždycky všechno prospím, s panem Divínem a trenérem jsme se dohodli, že pro jistotu to tak bude lepší. No, a to už se pak nic dohnat nedá. Záleží, jaká bude forma, jak člověku sedne prostředí a jak se budu cítit přímo v daný okamžik.“

Verner: „Já se po evropském šampionátu na pár dní vrátím do Prahy a pak už se budu připravovat zase v Oberstdorfu. Časové posuny zvládám dobře, takže neplánuju přijet do Vancouveru nějak zvlášť brzy. Při závodech v Kanadě se mi většinou vyplatilo přijet pár dní před nimi.“

Tomáši, vy jste se celý prosinec potýkal s následky virózy a ztrátou kondice. Jak jste na tom fyzicky necelý týden před ME?

Verner: „Z GP Ameriky jsem si přivezl chřipku a dlouho jsem laboroval se zdravím. Na váze jsem ztratil tři kilogramy, což z kondičního hlediska nebylo dobré. Stále tréninkový deficit cítím, ale dělal jsem všechno pro to, abych na šampionát odjížděl s čistou hlavou a odvedl své maximum.“

Na čem jste v tréninku nejvíc pracovali?

Verner: „Moje volání o pomoc vyslyšel fyzioterapeut Francesco Sinelli a baletka italského divadla Laura Costa, s nimiž jsem spolupracoval už v minulých letech. Ačkoli mají svá povolání na plné úvazky, přikývli na moji žádost a přijeli za mnou. Ladili jsme detaily v programu a Francesco mi pomohl se zdravotním stavem. Jak masážemi, tak i v kuchyni, abych nabral svaly. Bylo fajn, že jsem se nemusel sám starat o životosprávu.“

Březina: „My jsme tenhle týden hodně pilovali choreografii a nové krokové pasáže v krátkém programu, protože ty staré se rozhodčím moc nelíbily. Také jsme pracovali na kombinaci trojitého flipa, trojitého toeloopa a trojitého rittbergera, což moc krasobruslařů zatím nezkoušelo. Ale to je ještě budoucnost, to se mi podařilo jen párkrát.“

Setkáváte se na ledě v Oberstdorfu často? Jak to vypadá? Radíte si, svěřujete se, nebo jen po očku sledujete vývoj toho druhého?

Březina: „Od konce prosince jsme se na ledě potkávali každý den. Ale máme jiné trenéry, takže si neradíme. Spíš sledujeme, co ten druhý dělá a snažíme se být ještě lepší. Přítomnost toho druhého nás hecuje.“

Verner: „Myslím, že nikomu neuškodí podívat se, jak nějakou věc dělají jiní. S Michalem nemáme potřebu od sebe opisovat. Koukáme, když ten druhý skáče obtížný trik, jak mu to jde. Máme stejné tréninkové hodiny, takže na ledě jsme společně, ale jezdíme jen sami na sebe a moc si nepovídáme. To spíš v šatně nebo při protahování.“

Michale, vy jste ještě v závodě nezařadil čtverný skok, schováváte si ho do Tallinu?

Březina: „Děláme ho každý trénink, ale s trenérem jsem se dohodli, že se uvidí až na místě. Bude záležet, co předvedou mí hlavní konkurenti.“

Když jste na začátku sezony jel na svou první GP mezi seniory, vaším cílem bylo překonat 200 bodů. Nakonec z toho byl bronz a skoro 218 bodů. Před evropským šampionátem už byste mohl být sebevědomější, ne?

Březina: „Opět bych byl spokojený, kdybych zopakoval výsledky z Grand Prix. Cíl je tedy zajet dvě čisté jízdy a dostat se přes 200 bodů. Stále je to hranice, které ne každý dosáhne. Pokud ale zajedu to, čemu se věnuju v tréninku, mělo by se to povést.“

Verner: „Cílem je zajet dobrý závod.“

|