„Rafa, tady máš dárek," přitočil se subtilní muž po tréninku ke španělské hvězdě.Nadalova tvář se rozzářila, potřásli si rukou. Bývalý tenisový rozhodčí Milan Štěrba (65 let) je blízkým přítelem Nadalovy rodiny, která ho často hostí na turnajích.
Pro daviscupové finále v Barceloně mu sice hráčův strýc a trenér Toni shání vstupenky, rodák z Rokycan ale přeje salátovou mísu českému týmu.
Prozraďte, jak jste se vlastně seznámil s Nadalovými?
„Z Československa jsem odešel v roce 1968, později jsem si u francouzské federace udělal rozhodcovské zkoušky a už roku 1980 jsem rozhodoval na Roland Garros. To byl můj první z patnácti grandslamů. Rafaela jsem viděl poprvé v roce 2000 na turnaji v Tarbes. Jsem povoláním vychovatel a hned mě zaujal svojí postavou i chováním na kurtech a mimo ně. Vždy bylo bezvadné, nikdy neházel raketou."
I proto jste se později rozhodl, že mu pomůžete?
„Ano, pracoval jsem v organizačním výboru turnaje v Monte Carlu, kam shodou okolností Rafa za tři roky přijel. Říkal jsem mu malý indián kvůli dlouhým vlasům. Měl vyvalený oči, protože byl mezi velkými hráči a nemohl se dostat ani do kvalifikací. Říkali, že je mladý, aby si počkal. Ale já celé odpoledne běhal za ředitelem turnaje a nakonec jsem ho uprosil, aby mi udělal službu a Rafaela do turnaje vzal. A víte, co se stalo pak? Rafael se dostal z kvalifikace až do hlavní soutěže a od té doby jsme si padli do noty."
Jak dobří jste dnes přátelé?
„Poznal jsem celou jeho rodinu a vždy jsem u nich vítaný. Přes rok se vidíme asi na deseti turnajích, kam mě zve jako svého hosta. Výborný vztah mám i s Tonim, jeho strýcem a trenérem."
Přibližte Nadala jako člověka.
„Nejvíc na něm obdivuji jeho sportovní chování. Kolikrát hraje zraněný. Před dvěma lety v Římě, když hrál proti Ferrerovi, mu tekla z nohy krev a sám Juan Carlos ho vybízel: Nech toho a nehraj. A Rafa na to: Ne, lidé si zaplatili. Totéž udělal letos v Madridu po šíleném semifinále s Djokovičem. Víte, nechci z něj dělat boha, ale on je vážně velký sportovec. Mým velmi dobrým kamarádem je i James Blake. To jsou dva hráči, kteří nečekají na security, až je odvede z kurtu. Oni třeba riskují zdraví a v davu lidí se podepisují. Zato jsem viděl Federera, jak odstrčil děti a nepodepsal se jim. A taky se mi nelíbí, že Federer na French Open neřekl, že vyhrál trochu zásluhou Rafova zranění. Kdyby byl Rafael zdravý, v životě by v Paříži nevyhrál. Jenže Rafaelovi doktoři už před French Open říkali, že si musí dát dva měsíce klid. Ale on je neposlechl."
Federera tedy nemáte rád?
„Víte, žiji ve Švýcarsku a znám jeho povahu, která se mi vůbec nelíbí."
Co se vám nelíbí?
„On třeba stále zůstává mezi Švýcary a nikdy si nejde sednout s ostatními hráči. V Šanghaji zase nebylo jemu a jeho Mirce dost dobré, že by měli bydlet v hotelu Hilton s ostatními hráči a organizátory a museli se odstěhovat pryč. Nebo další věc: Federer nikdy nevyhrál Davisův pohár a kdyby ho hrál, tak ho Švýcarsko mohlo už dvakrát vyhrát. Jenže on řekne, že má plnou sezonu, a přitom letí na exhibice do Malajsie. Další hrozná věc: poslední olympijské hry v Číně. Švýcarský olympijský výbor rozhodl, že ponese vlajku někdo jiný, kdo si to zaslouží, protože on ji už nesl v minulosti. Federer vyvolal takovou kauzu, když proti tomu protestoval, zvrátil to rozhodnutí a nakonec ji nesl on. A víte, co je ještě zajímavý?"
Povídejte.
„Když hrál letos Federer v Monte Carlu, jelikož mu Rolex nasypal balík peněz, vyřadil ho Wawrinka. Loni spolu vyhráli ti dva olympiádu, na které Wawrinka podával výborné výkony. A víte, co Federer udělal? Za to Monte Carlo ho pak nepozval na svatbu. To je zajímavý, co? Mně se nelíbí to jeho egoistický chování. Ale to z něj udělala Mirka, protože ta se kouká jen na peníze."
Daviscupové finále zahájí Rafael Nadal (vlevo) s Tomášem Berdychem • Foto ČTK
Zato Nadal je odmala pod přísnou rukou svého strýce Toniho. Jak moc ho podle vás ovlivnil?
„Toni s Rafaelovým tátou Sebastianem mu vždy říkali: Jsi svobodný, dělej si, co chceš, ale dělej to pořádně. To je Rafova devíza. Jinak je stále úplně normální kluk. Když přiletí domů mezi turnajema, hned volá kamarádům, vezmou bárku a jedou chytat ryby. Má rád beachfotbal, playstation. On vždy říká, že tenis není jeho život a do třiceti ho určitě hrát nebude."
Jak moc ho zasáhl rozchod rodičů, o kterém se mluví?
„Na to se nechci ptát, je to citlivá věc. Ale teď při Masters v Londýně mě překvapilo, že jsem je oba viděl sedět vedle sebe v lóži."
V Barceloně už jste viděl několik Nadalových tréninků. V jakém je podle vás rozpoložení?
„Nejen on, ale všichni Španělé stagnují. Přijdou mi jako zvadlá květina. Mají z nás velký vítr, opravdu."
Jak na vás ale působí Nadal? Zdá se, že kazí daleko víc než obvykle.
„Máte pravdu, přijde mi poloviční. Dost zhubnul, sice má pořád hezké tělo, ale už ne takové svaly. Něco tady prostě nesouhlasí."
Komu vlastně budete při finále přát - Nadalovi, nebo Čechům?
„V Čechách jsem se narodil, žil jsem tam do čtyřiadvaceti let. Mám české srdce a přál bych si, aby Češi Davisův pohár vyhráli, protože pak už dlouho nebude mít český tenis co slavit. Ale taky bych si přál, aby Rafa ukázal, že umí hrát a alespoň jeden bod získal."
