Jako by kopíroval kariéru fotbalisty Pavla Nedvěda. I pro Filipa Jíchu je triumf v LM zakletý. Zatím. „Kdybych hrál lépe, mohli jsme vyhrát,“ povzdechl si 27letý házenkář THW Kiel po návratu ze zpackané finálové odvety v Ciudadu Real.
Filipe, jak vám je den poté, co vám vítězství v Lize mistrů doslova proteklo mezi prsty?
„Docela to jde.“
Opravdu?
„Samozřejmě, že zklamání bylo. A obrovské. Je to hodně bolestné. Bohužel jsme nezvládli posledních patnáct minut. Začali jsme hrát tak, jak si oni přáli. Útočili jsme pomalu do jejich postavené obrany. Kdybychom zůstali u našeho nátlakového stylu, tak jsme vyhráli. Udělali jsme pár hloupých přihrávek, oni nám vypíchli balon… Dva góly nám dali snad během deseti vteřin.“ (kroutí hlavou)
Jak se to mohlo stát?
„Prostě black out. Temnota všech. Problém byl v našich hlavách. Najednou jsme po sobě koukali a nevěděli, co máme hrát. Soupeř se dostal na koně, diváci jej hnali. Přitom jsme měli ve 45. minutě náskok osmi branek. Ale nebudeme plakat nad rozlitým mlékem.“
Možná by stačilo, abyste v odvetě vstřelil více než jeden gól…
„Můžu říct, že za nedělní výkon jsem si nezasloužil vyhrát Ligu mistrů. Je sice pěkné, že jsem předtím mužstvu svými výkony pomohl, ale tento zápas se mi vůbec nepovedl. Chtěl jsem až moc. Ačkoli jsem si říkal, že to nesmím tak prožívat. Snažil jsem se týmu dát pozitivní energii. Ze začátku jsem se cítil docela dobře. Na konci už ale pracovaly nervy. A nejen u mě. Nikdo z nás to nezvládl. Byli jsme křečovití. A oni na nás byli připraveni. Hráli agresivně.“
Vezmete si z tohoto utkání nějaké ponaučení?
„Snažím se koukat dopředu. Dobrý sportovec musí umět přijmout i porážku. Možná, že přijde šance příště. Totéž jsem vlastně říkal už před rokem. (úsměv) To, co se stalo v závěru, byl pro nás všechny šok. Hlavně pro Stefana Lövgrena, který se loučil s kariérou, to muselo být veliké zklamání. Já věřím, že mi to do třetice vyjde. Člověk aspoň pozná, jak reaguje v kritických situacích. Po utkání jsem se uzavřel do sebe a moc nekomunikoval. Ale v pondělí už to bylo OK.“
Na konci týdne máte loučení s fanoušky. Nebude to smutné?
„Myslím, že ne. Celá sezona byla vynikající. Vyhráli jsme ligu, Německý pohár a postoupili do finále Ligy mistrů. Musíme uznat kvalitu soupeře. Ciudad má v průměru o tři roky starší tým a navíc široký kádr. To také hrálo roli. Teď se těším na nároďák. Příští pondělí přijedu na sraz. Chci s reprezentací postoupit na mistrovství Evropy. To je nyní má hlavní motivace.“
