Jiří Uhlíř
13. října 2009 • 09:00

Špačkův otec: Míša může být poslem dobra

Vstoupit do diskuse
14
TOP VIDEA
Je nedotknutelnost Třince pryč? Dynamo a Spartu táhnou schovaní lídři. Překvapí Litvínov?
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
VŠECHNA VIDEA ZDE

AKTUALIZOVÁNO - Otec tragicky zesnulého osmnáctiletého motokrosaře Michaela Špačka věří, že smrt jeho syna může přinést alespoň něco dobrého.



Talentovaný závodník se smrtelně zranil 26. září při závodech mistrovství republiky družstev v Lokti nad Ohří. A podle Stanislava Špačka v místě, které je naprosto nevhodné a nebezpečné. "Chtěl bych v jeho jménu něco změnit," tvrdí v rozhovoru pro deník Sport.

Čtěte více:
Osmnáctiletý motokrosař Špaček zemřel »
Špaček v ohrožení života: Má otok na mozku »


Zdravotní stav mladého nadějného motokrosaře se horšil i po infekci v hrudní dutině a zejména kvůli otoku mozku. Ten však začal ke konci minulého týdne ustupovat.

Naopak srdce mírně sláblo. V noci na pondělí ve dvě hodiny přestalo fungovat úplně a osmnáctiletý Špaček zemřel. „Vycházím z toho, že život jde dál. Všem přeji více dobra než zla," říkal Stanislav Špaček, který byl zároveň trenérem svého potomka.

Zraněný motokrosař Michael Špaček Zraněný motokrosař Michael ŠpačekFoto www.team.goldfren.cz

Po celou dobu pobytu vašeho syna v plzeňské nemocnici jste věřil, že se jednoho dne probere. Jaká je to teď pro vás rána?
„Situaci jsem se snažil opravdu vidět kladně. Jenže doktoři se nám optimismus snažili rozmluvit. Už od začátku to nevypadalo nadějně. Třeba vezměme si Lukáše Šemberu - motocyklistu, který ochrnul na půlku těla. I jeho zdravotní stav jsem sledoval. A právě Lukášovi jsme se chtěli přiblížit, má pořád naději. To u nás se situace tolik nelepšila. Jenže na naše internetové stránky jsem nemohl pořád psát, že to bude čím dál horší. Přesto jsme optimistickou náladu drželi do posledního okamžiku."

Jak to nyní osobně snášíte?
„Hodně mě psychicky drží nad vodou reakce a vzkazy od lidí. Řeknu to takto: Na závodě jste v hodně případech konkurenti s ostatními. Teď to bylo zcela jiné. I velmi zkušené osoby mi tvrdily, že Michael byl největší talent, jaký kdy viděly. O jeho smrti jsme se dozvěděli ráno. Je mi z toho do pláče, co se stalo. Nezlobte se, když budu brečet. Už ale brečím podstatně méně než před pár hodinami."

Čtěte také:

Půltunou do hlavy: Nehoda motokrosaře Špačka »
Otec zraněného motokrosaře: Míšo, už na to nebudu mít sílu »

Popište, jak se ty zdravotní komplikace vyvíjely?
„Jeho lebka měla četné zlomeniny. Už zpočátku dávali doktoři na uzdravení jen pár procent. A v ta jsme doufali. Snažili jsme se vnímat jeho duši. To nám dávalo naději. Jenže rozhodující byl otok na mozku. Ten byl způsobený pádem motorky na jeho hlavu. Edém ale začal ustupovat. Jenže pak se stalo to, před čím nás každý varoval."

Co přesně?
„Čekalo se, kdy konečně mozek naskočí. Nestalo se. Problém byl v látkové výměně, která se prováděla umělým způsobem. Díky ní mu asi začalo srdce slábnout. Doktor nám však tvrdil, že má srdce naprosto skvěle vytrénované. A že v jádru byl velice zdravý a silný. Bohužel až do neděle. Jeho srdce už prý nemělo takovou sílu."

I když se vám stala tato tragédie a přišel jste o syna, prý nikdy nezanevřete na motokros. Je to tak?
„Člověk má některé věci prostě předurčené. Když se někdo narodí u fotbalového hřiště, hraje fotbal. Já skrz motokros utekl v době totality. Ani dnes se v základě nestavím proti motokrosu. Má firma je s motokrosem propojená. A Michael se tak logicky na motokros dal. Ale já byl k němu tvrdej a podporoval ho. Ale ten důvod, proč se to neštěstí stalo, je také jinde."

Ve španělském Tenerife na závodě Elite MX1. Podobný skok se mustal i osudným, když mu vypnul motor a motorka ho udeřila do hlavy. Ve španělském Tenerife na závodě Elite MX1. Podobný skok se mustal i osudným, když mu vypnul motor a motorka ho udeřila do hlavy.Foto Foto - team.goldfren.cz

A kde přesně?
„V tom místě, kde havaroval. Na trati v Lokti nad Ohří je taková ohavná kombinace. Když tam člověk spadne z motorky, místo mu pak vůbec nedá šanci na lepší konec. Je to na delší vyprávění. Motokros se bohužel v této době ubírá k tomu, že člověk je jen prostředkem a o bezpečnost není takový zájem. A to i díky penězům."

Mělo by se tedy něco změnit?
„Určitě. Michael může být poslem dobra. Chtěl bych v jeho jménu něco změnit. Při prvním letošním závodu mistrovství republiky jsem začal kritizovat bezpečnostní postupy. Josef Kulhavý tam spadl a byl těžce raněný. Pět kol chybělo, než zastavili závod, a až za pětačtyřicet minut přiletěla helikoptéra. V tu chvíli jsem si říkal: Takhle to nemůže fungovat. Míša havaroval na kombinaci, na které si v minulém roce zlomil pánev jeden slovinský jezdec. Letos se tam opět rozbil Kulhavý. A teď o víkendu si tam zlomil ruku Michaelův kamarád. Je potřeba udělat něco jinak a lépe."

A měla by se podle vás udělat ještě nějaká regule v pravidlech ohledně mládežnických kategorií? Vždyť v krátké době byly v Česku dvě tragédie mladých jezdců...
„Ano. Například by závodníci do třinácti let mohli být hodnoceni jednotlivě. A v mladším věku je nestavit do nějakého mistrovství. Je to nebezpečné. Navíc chápu, že nejsme schopní předvídat, co se stane v závodě s technikou. Co však můžeme udělat, je to, že trať nemusí být tak krkolomná."

Během skoku vašeho syna v závodě se motor najednou zastavil. Co to bylo za technický problém?
„Problém byl v elektronice. Ale nemohl za to mechanik. Lidský faktor v tom však hrál roli a na elektriku měl vliv. Jenže v Lokti je taková kombinace, která vydává na motocykl nadměrné přetížení."

Opravdu si nyní nevyčítáte, že jste syna na motokros dal?
„Ale určitě ne. Kdybych však osud mohl změnit, tak bych některé věci udělal jinak. Jenže v posledních dvou letech jsem Míšovi nejméně dvacetkrát položil otázku: Chceš motokros dělat profesionálně? Byla to jeho vůle. On vždycky přišel. My jsme byli vždycky ti vzadu, kteří mu pomáhali."

V minulém týdnu jste přiznal, že za vámi další otcové chodili s tím, že své syny z motokrosu stáhnou. Co byste jim vzkázal?
„Ať bojují. Každému říkám, že je potřeba stavět na technice. Když jde někdo na závody, tak chce hned vyhrávat. To je normální. Jenže ta technika musí být především dobře připravená. I když je někdy krutá. Sport je ale jedna z nejkrásnějších věcí."

 

Vstoupit do diskuse
14
Články odjinud


Články odjinud