Po sezoně plné trablů má běžec na lyžích Martin Koukal konečně co slavit. Ve skiatlonu na mistrovství světa sice nezachytil rozhodující únik, ale deváté místo mu sluší. Před týdnem dojel v Itálii šedesátý...
Nemrzí vás, že medailová skupinka utekla v předposledním kole bez vás?
„Na konci třetího bruslařského kola se dalo jet líp, štve mě to. Tam jsem měl na to, abych odjel s tou první čtyřkou. Jenže jsem byl hodně zašitej v balíku a než jsem se v kopci propracoval na špici, tak byla první čtyřka pryč a pak jeli ještě další dva.“
V té chvíli jste táhl stíhací jízdu..
„Začal jsem je stíhat, ale musel jsem se na to na začátku stadionu vykašlat. Viděl jsem, že za sebou táhnu deset lidí, a že by mě všichni oprali. Nechtěl jsem riskovat, protože jsem věděl, že mám na to, abych byl do desítky. Takže jsem nechtěl riskovat desítku za imaginární boj o šesté místo. Ten byl ze začátku daleko, pak už jen kousek. Nevyšlo to, škoda. Na konci cílové rovinky už jsem byl cuklej.“
Jak se vám líbilo vycházkové tempo pelotonu v první polovině bruslařské části?
„Ve druhém kole mě to už spíš štvalo. Ale na začátku skejtu to byla klika, protože já jsem z tý klasiky přijel hodně cuklej. Měl jsem toho plný brejle, takže když se ten skejt od začátku hned neopral, bylo to docela fajn. Srovnal jsem se a pak už jsem si jel to svoje.“
Podle čeho jste se rozhodoval při výběru lyží?
„Šel jsem testovat s Honzou Baranykem a na lyžích s voskem to nebylo ono. Vzal jsem mikrokontakt. Chtěl jsem po servisu, co se stane, jestli bude nějaká dementní změna počasí, která by mikra znevýhodnila. Ale když mi řekli, že to bude ještě lepší, tak jsem byl spokojenej. Vyklidnil jsem se a bylo to v pohodě.“
Pamatujete si, kdy naposledy jste porazil Lukáše Bauera?
„Je to třináct a půl měsíce. Porazil jsem ho časově loni na Tour de Ski v tom závodu, jak se potvrzovaly a odvolávaly výsledky stylem odvolávám, co jsem odvolal, a slibuju, co jsem slíbil... Tehdy jsem dojel za ním, ale měl jsem lepší čas.“
Na začátku sezony vás zastavilo zranění, pak jste nemohl chytit formu. Kde se to zlomilo?
„Myslím, že k lepšímu se to začalo lámat od půlky ledna, kdy jsem si odpočinul. Už s vě ť á k v Otepää byl celkem dobrej a od té doby jsem se chystal už jenom na mistrovství světa. Ve Valdidentru jsem jel dva závody, abych se nažhavil. Bylo to tam z plné přípravy.“
V pátek vás čeká štafeta, ale postavíte se na start úterního bruslařského sprintu?
„S trenérem se o tom ještě pobavíme. Já bych ho možná i jel. Protože do pátku je pauza dost velká. Stejně bych tam musel zařadit naváděcí trénink, tak proč si nedat sprint? Uvidím.“
