Jihočeský patriot měl hrát po boku Jaromíra Jágra, ale i tenhle model padá. „Musel jsem se omluvit, musím být s těhotnou manželkou,“ vzkázal 34letý dvojnásobný mistr světa.

Prospal je vyhlášený srdcař, který v národním týmu nikdy nezklamal. I když se v Tampě Bay v této sezoně trápí, k Jágrovi by poté, co ze hry vypadl i Martin Straka, zapadl náramně. Ovšem nejde to. „Je mi to líto, ale rodina je v tomto ohledu přednější,“ říká v rozhovoru pro Sport.

Už jste se trenérům omluvil?
„Ano, mluvil jsem s Pepou Jandačem (asistentem kouče), který mi volal. Nedá se nic dělat, manželka je v devátém měsíci těhotenství, takže já tady musím zůstat s ní. Budu se muset starat i o další naše dvě děti, nemůžu je tady všechny nechat samotné.“

Měl jste přeci jenom velké dilema, než jste se rozhodl?
„Ani ne. Kdyby to byl druhý třetí měsíc těhotenství, určitě bych jel. Ale tentokrát nebylo co řešit. Porod může přijít na začátku května, v průběhu nebo na konci. Monča (manželka) by tady potom musela zůstat sama s dětmi, což prostě nejde.“

Když jste vybojoval svoje první zlato na mistrovství v roce 2000 v Petrohradu, manželka tehdy byla také těhotná, a přesto jste jel.
„Máte pravdu, jenže tehdy to bylo něco jiného. Protože Vašík se narodil až skoro dva měsíce po šampionátu, byla tam časová rezerva. Tehdy jsem si mohl dovolit odletět, jenže teď je to o něčem jiném. Kdyby porod nastal o čtrnáct dní dřív, nestihnul bych to. A jak říkám, vůbec si nedovedu představit, že bych tady nechal děti i Monču samotné.“

Kdo vás zná, ví, jak je pro vás rodina důležitá.
„Přesně tak. Jsou prostě závažnější věci než hokej, nedá se nic dělat. Teď zrovna jedu s devítiletým Vašíkem ze zimáku, má jarní prázdniny, takže každý den tráví v hokejovém kempu. Potom zase začne chodit ještě do školy, takže tady prostě musím zůstat.“

Jinak jste měl chuť reprezentovat?
„Samozřejmě, nikdy jsem neřekl, že bych v národním týmu už nechtěl hrát. V blízké budoucnosti je tam ještě jeden obrovský turnaj, který mě moc láká.“

Jistě. Olympiáda ve Vancouveru v únoru příštího roku…
„Ano, tam bych nechtěl chybět.“

Nemrzí vás neúčast ve Švýcarsku i kvůli tomu, že jste si mohl zahrát s Jaromírem Jágrem?
„Tohle jsem neřešil. Termíny těhotenství jsou dané. Věřím, že to lidé pochopí. Musím rodině také někdy vrátit to, co ona dává mně.“

Tohle hokejoví fanoušci jistě pochopí.
„Doufám.“

Jinak jste měl chuť reprezentovat?
„Samozřejmě, nikdy jsem neřekl, že bych v národním týmu už nechtěl hrát. V blízké budoucnosti je tam ještě jeden obrovský turnaj, který mě moc láká.“

Jistě. Olympiáda ve Vancouveru v únoru příštího roku…
„Ano, tam bych nechtěl chybět.“

Nemrzí vás neúčast ve Švýcarsku i kvůli tomu, že jste si mohl zahrát s Jaromírem Jágrem?
„Tohle jsem neřešil. Termíny těhotenství jsou dané. Věřím, že to lidé pochopí. Musím rodině také někdy vrátit to, co ona dává mně.“

Tohle hokejoví fanoušci jistě pochopí.
„Doufám.“

Povězte, jaké to je dohrávat s Tampou tak zpackanou sezonu? Klub se od začátku ročníku potácí u dna soutěže...
„To je tragédie.“ (posmutněle)
„Nejhorší sezona, jakou jsem kdy zažil. Ale to je téma na jiný rozhovor, nezlobte se. Až bude po všem, zavolejte. Musím mít trochu chladnější hlavu, abychom si o tom mohli popovídat. Teď je to ještě všechno příliš čerstvé.“

Ani z osobního hlediska to nebyla žádná sláva, že?
„To jsou spojené nádoby. Když to nejde týmu, nejde to ani jednotlivcům. Ale už toho raději nechme... Nechci to teď rozebírat.“

Takže vás z toho jistě musí bolet hlava.
„A nejen hlava.“

Co ještě?
„Dva a půl měsíce hraju s bolavými třísly, oba palce na rukou si musím tejpovat, abych vůbec udržel hokejku. Ale o tom ani nechci mluvit, to lidi nezajímá.“

Ještě mi prosím řeknete, kdo by se podle vás hodil do centra k Jágrovi poté, co jste vypadl vy, ale i Straka?
„Nemám žádný tip, tohle není otázka pro mě. Promiňte.“