Takhle že se hraje o titul? O cennou mistrovskou korunu, která určuje nejlepší tým v zemi? To snad ne! Fotbalisté Sparty a Baníku sice vyhráli, jenomže po výkonu, jaký předvedli, by si přezdívku „mistři“ rozhodně nezasloužili. K vítězství nad slabším týmem se museli doslova protrápit.
Naplnily povinnost, to ano. Získali tři důležité body, které Spartu a Ostravu ponechali ve hře o titul. Herně si však nepočínali nikterak výjimečně, speciálně, skvostně… Své soupeře Bohemians Praha, respektive Bohemians 1905 vůbec nepřevyšovali.
„Tímhle výkonem bychom Baník neporazili,“ musel uznat letenský kouč Jozef Chovanec, který se nebál natřít ani opory Libora Sionka a Juraje Kucku.
„První dělal problémy, protože hrál tam, kde hrát neměl. A druhému zase chyběla fotbalovost a kvalita,“ řekl.
Sparta byla směrem dopředu špatná. A Baník? Ten ji dokázal v lecčems napodobit.
Možná ho sužovala psychika v podobě nutnosti bodovat, ale že by se v Ďolíčku tvářil jako tým, který hraje o titul, to ani náhodou. Zapomeňte.
Místo toho dlouho odolával tlaku Bohemky a jen se štěstím neinkasoval. Uklidnila ho až Varadiho branka z 37. minuty. Pak stačilo bránit a hrát na brejky.
Ano, Baník vyhrál šest zápasů v řadě, což je vskutku obdivuhodné. Sparta zase neprohrála ani jedno utkání v sezoně. To je obdivuhodnější.
Ovšem herní forma, která obě mužstva doprovází před vzájemnou bitvou o titul, ideální není. Je vyloženě mizerná.
Ať už to bude znít jakkoliv drsně, za předvedené výkony si mistrovský pohár nezaslouží. Proto ať se raději ani neuděluje…