Neuvěřitelný úkaz je na začátku této sezony k vidění na ostravských Bazalech. Róbert Zeher, útočník Baníku, dře nadoraz. To Ostrava nepamatuje. A navíc střílí důležité góly. Jako ten, jímž v sobotu rozhodl utkání s Plzní, které Baník vyhrál 1:0. Nad hráčovou proměnou kroutí ostravští fanoušci nevěřícně hlavami.
„Vyhlásil jsem Róbertu Zeherovi válku! A on to přijal. Jdu po něm, a to na každém tréninku. A on, protože je to vnímavý kluk, chápe, že mu to prospívá,“ prohlásil ostravský trenér Miroslav Koubek.
Budilo to údiv, když hrál Baník v prvním kole proti Příbrami a Zeher se doslova rval se stojatou vodou, v níž se zápas hrál. Jak to, že nekroutil hlavou? Jak to, že zápas nezabalil s tím, že v něčem takovém se hrát zkrátka nedá?
Byl to překvapivý obrázek, když se i ve druhém kole v Olomouci vracel dozadu, aby pomohl defenzivě. To dosud neexistovalo. Nebo když na zadku klouzal k pomezní autové čáře, aby zachránil míč, jenž nezadržitelně směřoval do zámezí... Dříve něco nemyslitelného. Jak je možné, že jej náhle zajímá i míč, který je od něj vzdálen více než dva metry?
S notně talentovaným útočníkem Zeherem to v Baníku v minulosti zkoušelo už několik trenérů. Jozef Jarabinský, Pavel Hapal, Karel Večeřa a krátce i Verner Lička. Po dobrém, po zlém, ještě více po dobrém a ještě více po zlém, nefungovalo nic. Bylo velkou výjimkou, když zápas neodchodil, když nerozhazoval nakvašeně rukama, když na něj publikum nepískalo. Jednou zazářil a desetkrát totálně selhal.
Koubek měl být jen dalším trenérem v řadě, který se pokusí o nemožné. Výsledek je zcela nečekaný. Slovenský útočník maká jako snad nikdy předtím.
„Trenér na mě na tréninku neustále řve, příjemné mi to není. Ale snad jsem už pochopil, že makat a bojovat se musí,“ pravil čtyřiadvacetiletý slovenský útočník, jenž v průběhu letní přípravy shodil snad šest kilo. V Ostravě se říkalo, že jej po návratu ze soustředění v zahraničí nepoznala ani jeho přítelkyně.
„Když jsem do Baníku přišel, měl jsem o Róbertovi přesné informace,“ pravil Koubek. Věděl například, že mladý útočník váží poněkud více, než by měl. „Bylo to na něm vidět,“ poznamenal kouč.
„A měl jsem vypozorováno, že není ochoten investovat svou energii pro úspěch mužstva. První, co jsem mu řekl, když jsem na Bazaly přišel, že jdeme do války,“ prozradil Koubek, jenž v létě v Baníku vystřídal zaskakujícího Vernera Ličku.
„A že tu válku může prohrát jedině on, já ne. Ale on ji může vyhrát se mnou. A on mi slíbil, že do toho půjde. A že se pokusí tu válku vyhrát,“ popsal Koubek.
Hned druhý den po tomto rozhovoru si ostravský kouč svého útočníka znovu převážil. A Zeher byl o kilo těžší než včera. „Dostal za to pokutu. Nijak závratnou, nejsem jejich zastáncem. Ale takovou, aby si uvědomil, že naše válka skutečně začala,“ řekl ostravský kouč, pod jehož vedením Baník ve třech podzimních duelech získal sedm bodů.
Koubkovi prudká změna Zeherova přístupu k fotbalu neunikla. „Mám z ní radost. Róbert už třikrát podal výkon, který mě mohl do jisté míry uspokojit, takže už to není náhoda,“ konstatoval kouč.
„Ale nejsem naivní a vím, že to ještě nemusí být stav trvalý. Kdyby snad u Róberta nastala jakási zpáteční poloha, byl bych z toho zklamán,“ dal Koubek přece jen najevo obavy z toho, že napravený Zeher může cestu, na níž teď stanul, kdykoliv zase opustit.
„Ale je to kluk, který má vysoké IQ, a který sám vnímá, jak mu tato změna prospívá. A prospívá nám všem. Moc bych si přál, aby Róbert tu naši válku, která nekončí a která mu nemůže být příjemná, vyhrál,“ uzavřel ostravský kouč.
