FOTOGALERIE - Tři roky strávil mladoboleslavský brankář Michal Vorel ve Slavii, v Edenu si poprvé zachytal ovšem jako host. A nebýt Jarolímovy střely z přímého kopu, mohl se radovat z vítězství a vychytané nuly.
Dala se to chytit?
„Kdybych viděl míč možná o vteřinku dřív, asi ano. Já hledal balon celou dobu, našel jsem ho až za zdí, když už bylo pozdě.“
Když dostane brankář gól na svou stranu, je mu to vyčítáno. Kladete si nějakou vinu?
„Říkal jsem si, že by to mohlo jít na mou tyč. Marka znám. Ale omlouvá mě snad to, že přede mnou stálo hodně slávistů i spoluhráčů a neviděl jsem. Možná jsem si i trochu špatně stoupnul, ale balon jsem pořád marně hledal.“
Věřil jste po vašem vedoucím gólu, že vyhrajete?
„Slavia byla poněkud neškodná, moc šancí si nevypracovala. Jen v první půli hrozila nebezpečnými střelami, tři nebo čtyři navíc byly nepříjemně tečované, jedna skončila na tyči. Na to se nedá reagovat. Měli jsme trošku díru ve prostředku, propadávali nám středoví hráči, ve druhé půli se to zlepšilo. Pomýšlel jsem, že bychom mohli vyhrát.“
Slavia vydřela proti Boleslavi bod >>>
Berete bod?
„Je to škoda, měli jsme na vítězství. Na druhé straně je to bod ze Slavie. Jeho hodnota se bude počítat až po skončení ligy,“
Když jste loni chytal za Přední Kopaninu, pomyslel jste si, že byste se mohl představit v Edenu?
„Prožil jsem si špatné období, už se k tomu nechci vracet. Ale i to k fotbalovému životu patří.“
Slávističtí fanoušci vyvolávali při nástupu do druhého poločasu vaše jméno. Jak vám bylo?
„Když taková masa začne skandovat vaše jméno, je to velmi příjemné. Byl jsem tu přes tři roky, snad jsem něco odvedl. A jsem šťastný, že si na to vzpomněli. Ale už je to pro mě minulost. Sice krásná, ale minulost.“