„Rozhodčí? Janovu malinko připískával. Některé situace dokonce otáčel na jejich stranu,“ čertil se bezprostředně po utkání útočník Stanislav Vlček. „To ale nemá cenu rozebírat. Měli jsme dát aspoň jeden gól a bylo by hotovo.“

Jedna neuznaná branka byla vaše. Byl to skutečně ofsajd?
„Nebyl. O postavení mimo hru se nejednalo. Ale i přesto sudí moji regulérní branku neuznal."

Bavil jste se s Adamem Hlouškem o tom druhém gólu? Dalo se to pískat?
„Nevím, jak se k tomu rozhodčí vyjádřil. Byl tam údajně nějaký faul na gólmana. Ale Adam říkal, že v tom souboji vůbec nebyl, že se brankář srazil s vlastním hráčem. Já to moc dobře neviděl.“

Ale měli jste i jiné šance, zejména vy...
„Mrzí mě to, protože z naší strany jsme odehráli dobrý zápas. Hlavně v první půli jsme soupeře přehrávali. Jedna moje střela šla k tyči, ale brankář ji stačil vyrazit. Podruhé jsem si míč dobře zpracoval, jenže mi to nesedlo a branku jsem přestřelil.“

Překvapilo vás, že Italové hráli laxně?
„My jsme jim ani toho moc nedovolili, snad kromě šance Crespa. Přistupovali jsme k nim dobře. Obranu musím pochválit. Kluci sehráli fantastické utkání. Vepředu nás zase nestíhali hlídat, z čehož vznikaly šance. Ale pochopitelně jsem očekával, že Janov tady předvede lepší výkon. Viděl jsem je totiž na Valencii, kde dvakrát vedli, jenže v Edenu nepředvedli nic.“

Přesto jste gól nedali, byť jste ve druhé půli zvýšili frekvenci střel.
„S tím se potýkáme celý podzim. Za vápnem moc střel nemáme. Proti Janovu jsme jich však měli dost, ale neproměnili jsme je.“

Za pět zápasů v Evropské lize jste vstřelili čtyři góly, znamená to, že neproměňování šancí je dlouhodobější trend?
„Minulý rok jsme nedali ani jednu branku, letos jsme zase odehráli spoustu skvělých zápasů. Nemáme se za co stydět. Je proto škoda, že jsme nevyhráli a nejeli do Lille hrát o postup. Mohli jsme se ještě poprat.“

Je nepříjemné se čtrnáct dní připravovat na utkání, ve kterém de facto o nic nepůjde?
„Samozřejmě, že je. Připravovat se kvůli jednomu zápasu… Ale nedá se nic dělat.“