Takhle tenisový rok ještě nikdy nezačal. 17 výher, 7 porážek, velké tažení až do finále v Miami, jemuž se říká pátý grandslam. Tomáš Berdych, pomalu zapomenutý dravec světového tenisu, se ve čtyřiadvaceti letech opět hlásí o slovo. „Všechno se začíná scházet dohromady a tvoří vítěznou mozaiku,“ je spokojený tenista, jenž se vyhoupl z dvacátého místa na šestnáctou příčku žebříčku a po půl roce je znovu českou jedničkou.
I když ve finále v Key Biscayne narazil na neprolomitelnou zeď jménem Andy Roddick, která mu během hodiny a půl nepovolila ani jediný brejkbol a zaslouženě se dočkala titulu (5:7, 4:6), balil Berdych kufry z jarního amerického turné po Indian Wells a Miami nadmíru spokojený. Tenhle měsíc, to bylo asi nejlepší období kariéry. „Kdyby takhle končily všechny tripy, bylo by to super,“ usmíval se.
Finále s Roddickem už bylo nad vaše síly. Co ho rozhodlo?
„Jeho výborný výkon. Skvěle servíroval, což jsme čekali, ale hrál taky neskutečně solidně zezadu. Zasloužil si vyhrát. Věděl jsem, že tenhle zápas bude o pár šancích, ale on mi nedal ani jednu, neměl jsem ani brejkbol...“
Berdycha zastavil až Roddick. • Foto ČTK/AP
Nezkazilo vám to celkový dojem?
„Samozřejmě by bylo super to dotáhnout, ale i tak jsem spokojený. Porazil jsem Federera, pak jsem to potvrdil v dalších dvou strašně těžkých zápasech. Můžu si odsud odvážet jen to nejlepší.“
Jak si váš současný dramatický vzestup vysvětlujete, kde je to kouzlo?
„Všechno se začíná scházet dohromady a tvoří to vítěznou mozaiku. Velkou roli hraje určitě to, že už jsme spolu s Tomem (trenérem Tomášem Krupou) přes rok, líp se známe a chápeme. Taky mi pomohl konec loňského roku, kdy jsem hrál až do prosince a i když se finále Davis Cupu v Barceloně nevyhrálo, dodalo mi další zkušenosti a impulzy. Nakopl mě i poslední Davis Cup v Belgii, který byl pro mě super. A taky nezapomeňme na nové rakety, se kterými od začátku roku hraju. Prostě se všechno sešlo dohromady.“
V Miami jste po kurtu doslova létal, kdežto dřív býval pohyb vaší slabinou. Cítíte i tady zlepšení?
„Rozhodně a jsem rád, že je to vidět. Na pohybu pracujeme už strašně dlouho, nejde ho vylepšit za měsíc. A budeme na něm makat dál, protože je to pro můj tenis hrozně potřeba.“
Největší změna se ale, zdá se, udála ve vaší hlavě. Daleko míň se rozptylujete okolními vlivy, za každých okolností zůstáváte pozitivní. Cítíte to také tak?
„Určitě souhlasím. Ono ale také hodně záleží na herní pohodě, ve které jsem. Je ale fakt, že člověk stárne, je zkušenější. Také se ale na psychice snažím pracovat, protože pro dobrý tenis je důležitý, aby byl člověk psychicky silný a odolný. Snad už vyzrávám i v téhle věci.“
Tomáš Berdych (vlevo) se zdraví po vítězném zápase s Rogerem Federerem • Foto ČTK/AP
Cítíte, že současná úspěšná série na amerických betonech může být odrazovým můstkem do top ten, kam už jste před třemi lety nakoukl na devátou příčku?
„Návrat do desítky je můj cíl, který jsem si vytyčil. Ale takové otázky vždycky přijdou, když se člověku daří. Já na tom pracuji stále, úplně stejně teď jako v době, kdy jsem třeba prohrával. Tenis, zvlášť ten s úplně nejlepšími, je dneska vážně o pár míčcích. Vždyť si vezměte, že kdybych neodvrátil mečbol s Federerem, bavili bychom se teď úplně o něčem jiném. Člověk musí brát vítězství s pokorou, vzít si z nich to pozitivní. A když to příště třeba o jeden míček nevyjde, musí vědět, že pro výhru udělal vše. A to já dělám neustále.“
Jaký nyní máte program?
„Tenhle týden trénink v Prostějově, pak bych měl absolvovat Masters v Monte Carlu, hned potom Barcelona. Ale měl jsem teď hodně náročné týdny, možná ještě budeme muset program přehodnotit, abych si víc odpočinul. Jak turnaj skončí a člověk vypne, únava se dostaví. Ale naštěstí jen ta, jinak jsem stoprocentně v pořádku.“
