Kromě kapitánské pásky, kterou navlékal takřka při každém ze svých angažmá, provází jeho kariéru i třináctka na zádech. Té se Michael Ballack nikdy nezřekl ani přesto, že je pravděpodobně světovým rekordmanem v počtu druhých míst a prohraných finále. V Jihoafrické republice se bude nejspíš loučit s reprezentací – a chce konečně o stupínek výš.
Během kvalifikace mistrovství světa konal Joachim Löw postupné omlazování týmu, do něhož pomalu zabudovává mistry Evropy do jedenadvaceti let z loňského roku. Přesto bude úspěch Německa na jihoafrickém šampionátu stát na výkonech stále stejného lídra – Michaela Ballacka.
Ten přitom má za sebou poměrně složité období. Nejprve se pohádal s Löwem, navíc v nervózním období, kdy se s reprezentací poměrně dramaticky rozloučil Kevin Kuranyi. Na podzim 2008 se Ballack do trenéra opřel v médiích kvůli tomu, že kouč přehlížel hráčova kamaráda Torstena Fringse.
Ballackova kritika pochopitelně nezůstala bez povšimnutí u vedení Německého fotbalového svazu – to se postavilo jednoznačně na Löwovu stranu. „Když má někdo názor na to, co by se v budoucnu mělo dělat lépe, doporučuju všem, aby ho sdělili přímo trenérovi a neposílali mu ho přes média,“ odtušil zklamaně svazový šéf Theo Zwanziger.
Do Ballacka se navíc později nepřímo opřel i reprezentační manažer Oliver Bierhoff, jehož vztah ke kapitánovi je dlouhodobě jakýkoli, jen ne ideální. „Nemáme v týmu žádné světově výjimečné hráče,“ prohlásil.
Po kvalifikačním zápase s Ázerbájdžánem, který Německo porazilo poměrně hubeným rozdílem 2:0 a v němž Ballack vyhrál pouhých devětadvacet procent osobních soubojů, si Löw postěžoval, že jeho tým má problém s prosazením vlastního stylu a držením míče – tedy v oblastech, za které je kapitán přímo odpovědný.
A jelikož Ballack nechtěl ze svých názorů ustoupit, zdálo se jednu chvíli, že může přijít o pozici kapitána, ne-li dokonce o místo v týmu. Situaci urovnalo až několik sezení přímo s Löwem, který si svou neposlušnou pravou ruku pozval k sobě do Freiburgu. Dnes už se zdá, že je spor vyřešen – alespoň Löw maluje vztah s kapitánem v růžových barvách.
Michael Ballack • Foto Jaroslav Legner
„Vždycky jsme k sobě byli otevření a upřímní. Hádka v takovém rozsahu nebyla nutná. Chvíli trvalo, než se to vyřešilo, ale dnes už je všechno v pořádku,“ prohlásil trenér při prosincovém losování skupin mistrovství světa. „Několikrát jsme spolu seděli a šlo to jako po másle. Michael pokročil, jde dopředu a na všechny hráče má enormní, pozitivní vliv. V tom byl ten spor možná dokonce pozitivní, alespoň vyčistil vzduch,“ tvrdil.
Pro tradičního tahouna německého týmu přitom bude mistrovství světa nejspíš poslední velkou reprezentační akcí v kariéře. „Po něm se budu rozhodovat, zda skončit, nebo ještě hrát dál,“ přiznal na začátku sezony Ballack.
O náhradu však už je, zdá se, postaráno. Mohl by jí být Mesut Özil, jedenadvacetiletý ofenzivní záložník Werderu Brémy. Toho pochválil i sám reprezentační kapitán. „Podává skvělé výkony. Můžeme doufat, že v něm Německo získá typické číslo deset se všemi jeho charakteristikami,“ prohlásil na adresu brémského talenta.
Ten může být pro Německo na šampionátu tajnou zbraní – a například ve vítězném kvalifikačním zápase v Rusku už Löw vyzkoušel, jak by si na hřišti rozuměl s Ballackem. Trenér změnil rozestavení na 4-2-3-1, záložník Chelsea operoval z pozice defenzivního záložníka vedle Simona Rolfese, Özil se pohyboval ve volné roli pod jediným hrotem. Taková spolupráce by mohla fungovat báječně.
Než však definitivně předá žezlo mladším, v Jihoafrické republice bude přece jen ještě hrát první housle Ballack...
