Má formu jako hrom. Trenér West Hamu Zola o něm dokonce prohlásil, že hraje neskutečně. Přesto se český záložník Radoslav Kováč v reprezentačním dresu už nepředstaví. Prozradil to v exkluzivním rozhovoru pro deník Sport.
Jak je to s Kováčem? Vzdal se reprezentace, či nikoli? Fotbalový fanoušek v této otázce tápal. Nyní už je o budoucnosti třicetiletého fotbalisty v českém národním týmu jasno...
Radku, jak je to s vámi a reprezentací?
„Já jsem na devadesát devět, celých devět...Ne. Já jsem na sto procent s národním týmem skončil.“
Proč jste se tak rozhodl?
„Bavil jsem se o tom i s trenérem Bílkem, projednali jsme to spolu. I veřejnost chtěla, aby hráli mladí hráči. Já mám teď ve West Hamu náročný program a nikdy jsem nebyl velký lídr nároďáku. Byl jsem v něm dlouho a zažil s ním spoustu krásných věcí. Hrál jsem na mistrovství světa i Evropy, vyhrál s jednadvacítkou. Teď už je mi třicet pryč, a proto jsem se rozhodl skončit.“
„S trenérem jsem domluvený, že kdybych hrál někdy dobře a byla nutnost pomoci, pobavíme se o tom. Ale teďka je to prostě definitivní.“
Není pro českou reprezentaci škoda, že v ní není hráč, který momentálně předvádí solidní výkony v Premier League?
„Mně se taky neodcházelo lehce. Ale ty okolnosti, co se děly. Už jsem prostě cítil, že...(přemýšlí). Byly prostě věci, které už nepotřebuji. Chtěl bych se soustředit na anglickou ligu a mít klid.“
Máte na mysli hlavně události, které následovaly po prohraném utkání se Slovenskem?
„Také. Bylo to jedno s druhým.“
Nesnažil se vás přeci jen přemluvit třeba svazový předseda Ivan Hašek?
„Já už jsem byl rozhodnutý, že skončím. Trenér Hašek mi ale zavolal, tak jsem ještě přijel na závěrečný díl kvalifikace. Bohužel nedopadla dobře. Přijel jsem, i když jsem nebyl vůbec připravený. Chtěl jsem prostě pomoct a vyhovět trenérovi. Potom jsem neodehrál ani minutu a to mě definitivně ujistilo, že tam hrát nechci. A už se opravdu soustředím jen na klub.“
Přestoupil jste do West Hamu, narodil se vám syn. Prožil jste tedy po všech stránkách velmi úspěšný rok. Je na něm zkažená kvalifikace jedinou kaňkou?
„Stoprocentně. Jediná věc, která se nepovedla. Jedna generace prostě odešla a musí se na to nějak zareagovat. Asi to chvilku potrvá.“
Nepředstavoval jste si loučení s reprezentačním dresem přeci jen trochu jinak. Třeba na mistrovství světa v Jižní Africe?
„Bylo by to určitě příjemné, ale bohužel člověk nemůže mít úplně všechno...“
V klubu však prožíváte velmi dobré období. Trenér Gianfranco Zola o vás dokonce prohlásil, že hrajete neskutečně. Příjemné, že?
„Určitě mě to těší. Za dva zápasy ale může být všechno jinak. Proto to zase tolik neberu. Výkonnost je potřeba udržet, což nebude jednoduché. Proto to moc neřeším, ale přiznám, že to potěší.“
Z počátku sezony to ale nebylo ideální.
„Teď jsem se dostal do základní sestavy. Je pravda, že ze začátku jsem moc nehrával. Přišel jsem do klubu na poslední chvíli bez přípravy. Potřeboval jsem nutně potrénovat, ale zase v každém zápase jsem naskočil. Věděl jsem, že šanci tady dostanu, takže po této stránce jsem mohl být naprosto klidný. Teď je tady, musím ji chytnout pořádně za pačesy a vydržet co nejdéle.“
„Ruská liga byla sice rozjetá, ale já jsem nehrál, jen jsem s týmem trénoval. Neměl jsem vůbec žádná přátelská utkání. Bylo mi jasné, že se do toho musím nejdříve dostat, byl jsem naprosto klidnej.“
Luděk Mikloško o vás nedávno prohlásil, že vaší silnou zbraní jsou především hlavičkové souboje.
„Anglická liga je hodně o soubojích. Mám tedy v tomhle směru trošku výhodu.“
Prý ale potřebujete trochu zesílit...
„Jo, to je pravda. Hodně posilujeme, máme individuální plány, které mně osobně hodně pomáhají. Cítím se lépe.“
Musíte je plnit, nebo je to ryze dobrovolné?
„Nemusím. Je to věcí každého hráče, ale já chodím pravidelně. Mám speciální cviky na nohy a na vršek. Dokonce jsem nabral asi tři kila.“
Není divu, v Anglii to bez síly nejde...
„Souhlasím. Vše je o soubojích a fyzičce, takže po téhle stránce musíte být velmi dobře připravený.“
Byl to pro vás hlavní problém po příchodu z moskevského Spartaku?
„Hra je tady rychlejší. Ale já byl v Anglii již před tím na půl roku na hostování a mohl si vše okouknout. Na druhou stranu musím říct, že ruská liga je taky hodně kvalitní. Byl to pro mě určitě skok, ale zase ne tak obrovský. V Rusku působí řada neznámých hráčů, ale jsou hodně kvalitní. Vždyť i anglické velkokluby hledají v Rusku posily. Třeba Ivanovič odešel do Chelsea a hned se tam prosadil. Ruská liga je kvalitní.“
Ukázal jste stejně jako třeba Jiří Jarošík, že i z Ruska se lze dostat do Anglie.
„Jednoznačně. Je to jednodušší než jít třeba z české ligy. To se vůbec nedá srovnat.“
Co vám po přestupu dělalo největší problém?
„Neřekl bych, že jsem měl nějaký zásadní. Ale asi ta rychlost, hodně se tady presuje. Hráči jsou siloví.“
Ve Spartaku jste patřil mezi klíčové hráče. Je těžké odejít do nového působiště a začít s budováním nové pozice?
„Věděl jsem, do čeho jdu. Bylo mi jasné, že si to tady musím vybudovat kompletně všechno od začátku. Ale já jsem tu výzvu sám chtěl, už jsem byl čtyři roky v Rusku, anglická nabídka se prostě neodmítá. Věděl jsem, že to nebude jednoduché, ale mám třicet let pryč, užívám si tady každý zápas. Dělám to, co můžu, a zatím mi to vychází. Hlavně aby vydrželo zdraví a abychom se zachránili v lize.“
Už vás přijali nároční fanoušci?
„Já si myslím, že jo. Už mě měli šanci poznat. Ale mám to trošku těžší, protože hraju na pozici nebo hned vedle Scotta Parkera, toho mají diváci moc rádi. On je ale výborný hráč, já nyní hraju defenzivního záložníka a on trošku přede mnou. Je hodně pracovitej, neumí polevit. Rozumíme si. Je to náš klíčový hráč.“
A Anglii září. • Foto Foto Blesk - Pavel Rakušan, Jiří Černohorský a abl
Na Štěpána jste vstřelil druhý gól v Premier League, jak jste ho oslavil? „Neoslavil, hned v pondělí jsme hráli další zápas. Nebyl čas. Ale byl jsem za něj rád, protože to byla pojistka naší výhry. Liga je pro nás teď soutěž číslo jedna.“
Vašemu klubu se moc nedaří, stále bojujete o záchranu...
„Není to ono. Máme hodně zraněných. Chybí nám především útočník Carlton Cole. Na hřišti je prostě fantastickej, udrží každý balon. Teď tam nastupuje Franco, taky výborný útočník, ale je tam sám. Díval jsem se teď na útok Boltonu nebo Tottenhamu. Tam hraje Defoe, Crouch, Keane, Pavljučenko. My máme jen Franca a mladé kluky. Trošku problém tedy máme směrem dopředu.“
Leden je důležité období jak v boji o titul, tak i o záchranu. Cítíte to také tak? „Pro nás je teď důležitý každý zápas. Víme moc dobře, o co hrajeme. Až se nám vrátí Cole, dojde na zlepšení. Osobně si také myslím, že nyní v přestupním období někdo nový přijde. Dáme se do kupy.“
Řada týmů i ze spodku tabulky vyslala hráče na africký šampionát. Třeba Portsmouth přišel hned o šestici borců. Z vašeho týmu nikdo do Angoly neodletěl. Je to výhoda?
„Může být. Ale osobně si myslím, že Portsmouth má teď nového vlastníka a ihned nakoupí hráče. Týmy, které jsou na spodku tabulky a mají peníze, budou určitě nakupovat. Na druhou stranu posily se také musí adaptovat, asi nenaskočí hned do jedenáctky. Je dobře, že náš tým zůstane pohromadě, ale vše se ukáže až na konci sezony.“
