POLEMIKA: Je správné, že nejede Hejduk?

OTÁZKA:

Je správné, že kouč Vladimír Růžička opomenul v nominaci útočníka Milana Hejduka?

ANO
Autor: Zdeněk Janda

Není sporu o tom, že Milan Hejduk je střelec od boha. V NHL má teď výbornou formu a po několika sezonách, v nichž se ocitl pod palbou kritiky, je zpátky na vrcholu.

Je to skvělý typ do přesilovek. Navíc kanonýr, který je „pravák.“ Po kterých je v současném hokeji velká poptávka. Navíc v českém prostředí...

Zatím samá pozitiva. V olympijském týmu by si tedy místo bezesporu zasloužil.

Jenže teď nastává jedno velké ALE. A to klíčové. Jeho zdravotní stav, tedy konkrétně zpropadené pravé koleno. S ním má chronické problémy, opakovaně kvůli těmto patáliím vynechává zápasy.

Vždycky se sice po čase vrátí do akce a znovu je schopný uchvátit a svou nenapodobitelnou střelou zesměšnit gólmana.

Ovšem na olympiádě jdou tři zápasy v rychlém sledu a při ošidném systému turnaje jsou to všechno veledůležité bitvy.

A co když zrovna v nich se koleno znovu ozve? Co když elitní útočník bude muset vynechat zrovna zápas o všechno?

Takže je správné, že ho kouč Růžička nakonec nevzal. Vždyť i sám Hejduk mu naznačil, že to s ním není stoprocentní. Trenérovi přímo řekl, že hraje vlastně na jedné noze... Rozhodnutí de facto nechal na trenérovi, sám se nominace nezřekl. Růžička ale řekl: Ne.

Nedivím se mu. Na turnaji potřebuje zdravé hráče, což není žádná fráze. Navíc když se rozhodl vzít pouze dvanáct útočníků. A s Hejdukem mezi nimi? To by byl zbytečný risk. I když je mi to líto, Hejduk by se mi v týmu líbil. Ach to koleno...

NE
Autor: Miroslav Horák

Milan Hejduk mi v olympijském seznamu chybí. Netvrdím přitom, že v něm absentuje s nehoráznou neslýchaností. To ne, tak to vůbec necítím. Ale to nic nemění na mém přesvědčení, že ho ve Vancouveru budeme postrádat.

Ač si to nepřeji, obávám se, že si na Hejdukovo umění párkrát vzpomeneme. Kdy? Až budou Češi v přesilovce soupeře rozkládat, jenže účinným kombinacím bude scházet to nejdůležitější – precizní, účinná koncovka. Tedy Hejdukova hlavní disciplína. Tak jako on umí zamést kotouč za čáru málokdo.

V téhle dovednosti Hejduk mezi českými hokejisty kraluje. Za poslední roky nenajdete mezi tuzemskou kolonií v NHL schopnějšího kanonýra. V průměru třicetigólovou porci dokáže obstarat jen on.

To je jedna nepopiratelná deviza. Druhá? Pravé držení hole. Z ofenzivních hráčů se už jen David Krejčí může prezentovat touto náramně výhodnou hokejovou vlastností.

Vzpomeňme na poslední šampionáty a smutná čtvrtfinále se Švédy. V Quebeku to nebyl gólman Hnilička, kdo v rozhodující chvíli selhal, nýbrž slabě zakončující útočníci. A rok poté, na jaře ve Švýcarsku? Viděli jsme znovu marné dobývání švédské klece. Ryzí kanonýr Jágrově partě zoufale chyběl.

Rozumím Růžičkově pohledu, zdraví je na olympiádě zatraceně důležitá věc. Zvlášť když to v kategorii „chabrus“ dobře zná i Martin Havlát. Jeden borec, co si tyká se všemi doktory světa, je až až.

Na druhou stranu, mít v rukávu žolíka Hejduka pro rozhodující chvíle, za to stojí jít do rizika.