František Suchan
23. prosince 2009 • 04:00

Němec: Hrát s Jágrem je zážitek na celý život

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
Dresy repre? Neurazí, ale žádná sláva. Konečně zajímavé nápady, ale sráží je…
VŠECHNA VIDEA ZDE

Co dva dny, to zápas. Tak ve výsledku vypadá prosinec karlovarského Ondřeje Němce. V neděli se vrátil s reprezentací z Ruska, v pátek už zase vyráží s klubem na Spengler Cup.



Mezi tím ještě stihne ligovou bitvu se Spartou a cestu na Moravu za rodinou. „Je toho dost,“ pokývá bek, kterého si kouč Růžička prosadil do no nominace národního týmu.

Pětadvacetiletý obránce už ani nevybaluje cestovní tašku. „Mám ji hozenou v obýváku, jen jsem vytahal spodní prádlo, naházel ho do pračky a to je všechno. Nic víc dělat nebudu,“ usmívá se při jedné z mála chvilek, které tráví ve svém bytě.

Jak jinak zvládáte svůj divoký měsíc?
„Zatím se po fyzické stránce cítím dobře. Určitě mi pomohlo, že jsme s reprezentací hráli dobrý hokej, podle mě i s dobrými výsledky. Ta hromada cestování k regeneraci moc nepřidá, ale zatím to je opravdu v pohodě. Uvidíme, jak na tom budu po druhém, třetím zápase v Davosu, ale já doufám, že to bude dobrý.“

Řídil jste v neděli večer po příletu z Prahy do Varů?
„Jo. Byl jsem tam sám, takže jsem musel. Nic jiného mi nezbylo. A do toho jsem ještě v minus dvanácti vyměňoval píchlý kolo, to mi přidalo pěknou tři čtvrtě hodinu. Žádná sláva… Ale zvládnul jsem to.“

Kde se vám povedlo píchnout?
„Neměl bych to říkat, ale ještě v Praze jsem jednou rukou držel telefon, druhou jsem řídil a trochu jsem najel na patník a prorazil jsem gumu. Přímo na spojce a ještě v tom mrazu jsem jí musel měnit. Opravdu nic příjemnýho. Ale kolo pak vydrželo celou cestu, tak jsem to asi udělal dobře. V úterý ráno jsem pak zajel do servisu, aby mi tam dali nový.“

Jiří Hudler a Ondřej Němec na tréninku před Karjala Cupem
Jiří Hudler a Ondřej Němec na tréninku před Karjala Cupem


Aby ne, čeká vás ještě cesta do Vsetína na Vánoce, že?
„Přesně tak, chystám se tam. Deset dní jsem totiž neviděl malého a dalších deset dní ho zase neuvidím, protože budeme v Davosu. Přítelkyně s ním zůstane na Moravě. Teď za nimi proto jedu na otočku na Moravu, abych je aspoň pár hodin viděl. Je to sice dalších tisíc kilometrů navíc, ale co se dá dělat.“

Nezačnete si evidovat, kolik toho během prosince najezdíte a nalétáte?
„No, je toho opravdu dost. Ale jsem profesionální sportovec a jsem placený za to, abych se staral o svoje tělo, takže snad nějakou tu regeneraci při tom všem zvládám.“

Odpočíváte teď víc než obvykle?
„Snažím se. Tak, abych po těch náročných cestách a zápasech byl připravený na ty další.“

Klub vám nabídl, abyste do Švýcarska letěl o den déle než tým, ale vy jste nechtěl. Proč?
„Myslím, že by to nebylo fér vůči spoluhráčům. A navíc, takhle sice pojedu pětadvacátého, ale kdybych letěl, musel bych zase na letiště, tam bych strávil nějaký čas a pak by pro mě ještě někdo musel jet z Davosu. A vůbec, já jsem prostě chtěl jet s klukama. Jsme tým, já nechtěl mít žádná privilegia.“

Už jste v kalendáři hledal, kdy budete mít alespoň dva dny po sobě volno?
„To ne, ale vím, že až se vrátíme z Davosu, máme odložený zápas s Plzní, tak snad dostaneme od trenéra nějaký den volna. Program je holt teď nabitý, tak se s tím musím vyrovnat. Tak, abych byl Varům prospěšný jak na Spengleru, tak v lize, abychom se vytáhli na příčky, na které patříme. A taky nechci, aby někdo říkal, že v nároďáku jsem hrál tak a za Vary jinak. Chci i ostatní zápasy zvládnout tak, jak jsem je zvládnul v Rusku.“

Řešili jste ještě s reprezentačním koučem Růžičkou spor, který se strhnul po vaší nominaci? Vary s í kvůli vaší velké vytíženosti nesouhlasily.
„Pobavili jsme se o tom, ale nějak to řešit už bylo víceméně zbytečné. Prostě to dopadlo takhle, já jsem rád, že jsem na nároďák mohl jet, ale už je konec a teď se zase musím soustředit na to, abych podával stoprocentní výkony za Vary.“

K těm vás určitě povzbudí, že jste si zahrál jedné v pětce s Jágrem. Je to tak?
„Určitě. Pro mě to byla obrovská čest. V Praze před plnou halou nastoupit v první lajně s Jágrem, to je obrovský, neskutečný zážitek na celý život. Možná se mi už nikdy nepoštěstí ani si s ním zahrát.“

Bylo třeba nějak se Jágrovi přizpůsobit?
„Nijak zvláštně. Jen nám řekl, jak si bude najíždět, abychom mu to dávali. A podle mě jsme si navzájem vyhověli. Ať už mu to dával Míra Blaťák nebo já, dostával to do jízdy. On už si potom puk dokáže pokrýt a obejít i víc hráčů.“

Počítám, že vás pořádně potěšil i gól proti Rusům v Moskvě. Mám pravdu?
„To byla paráda, samozřejmě, ale já bych měl stejnou radost, kdybych ho dal komukoliv jinýmu. Bylo důležitý, že jsme dokázali zvrátit ten nepříznivý stav (Němec snižoval na 1:2) a že jsme s Rusama sehráli skvělej zápas, v kterém oni měli možná jen trošku víc štěstí.“

Teď musíte zase rychle přepnout na Spengler Cup, který bere vaše vedení hodně vážně, chce do finále. Je to podle vás reálné?
„Určitě tam nejdeme jako odevzdaný tým. Jedeme uspět, reprezentovat jak klub, tak celou Českou republiku. Bereme to hodně vážně. A vedení pro to udělalo co mohlo, když angažovalo Žigga Pálffyho a Zdeňka Kutláka, což jsou dvě velké osobnosti. Doufám, že k nám dobře zapadnou a nějaký úspěch uděláme.“

Tomáš Netík sleduje Ondřeje Němce ležícího na nosítkáchFoto Michal Beránek - Sport
Na reprezentačním srazu jste určitě s Kutlákem prohodili i pár slov o Spengleru, že?
„Jistě. Bydleli jsme spolu na pokoji jak v Praze, tak v Moskvě, takže jsme to spolu řešili. Pro Vary je jenom dobře, že nás posílí tak výborný obránce.“

Budete spolu bydlet i v Davosu?
„To určitě ne, Kutly tam bude mít rodinu, stejně jako většina kluků, kteří berou manželky a přítelkyně. Já tam nebudu mít nikoho, tak určitě dostanu na pokoj někoho, kdo tam bude taky sám.“

Nebudete spoluhráčům za křoví?
„No, asi trochu jo. Určitě mě mrzí, že přítelkyně s malým nemůže jet, ale on je ještě tak malinkej, že by to pro něj byla zbytečná cesta a paní by s ním měla zbytečně moc práce. Nic by si neužila, protože by se jenom musela starat o něj. Je mu teprve pět měsíců, takže by nemohli ani na večerní zápasy.“

Teď už se vám stýská dopředu, viďte.
„Určitě. Mě po nich bylo smutno už teď, když jsem byl pryč. Holt se s tím musím nějak vyrovnat a těšit se na to, až je zase uvidím. Vozím fotky jak v mobilu, tak jednu jako záložku do knížky. A paní mi vždycky pošle jednou za čas nějakou novější. Člověk jen vidí, jak malý za těch pár dní vyrostl.“

Mimochodem, co právě čtete?
„Vždycky to, co mi kdo doporučí, o čem slyším, že je dobré. Teď jsem si koupil životopis Johanna Bruynella, což byl sportovní manažer stáje, za kterou jezdil Lance Armstrong. Píše o jejich vztahu, jak všechno probíhalo. Je to zajímavý čtení, všem doporučuju.

Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší  

Vstoupit do diskuse
0
Čtvrtfinále
Články odjinud


Články odjinud