Tři zápasy stál kvůli trestu. Včera vlétl Petr Nedvěd na led jako vítr a hned dovedl Bílé Tygry k vítězství nad lídrem z Litvínova. Dokonce se mohl zapsat mezi střelce.
Sudí Šindler však jeho trefu nemohl uznat, protože krátce předtím pískl do píšťalky.
Hodně jste se na rozhodčího zlobil, že vám upřel gól?
„Upísknul se, to se stává. Asi myslel, že puk má pod kontrolou gólman. Důležité bylo, že jsme vyhráli. Kdyby nám ten gól chyběl, bylo by to horší.“
Takže vás to ani moc nemrzí?
„Samozřejmě bych byl rád, kdy ten gól platil. Nějakou dobu jsem nehrál, bylo by příjemný hned skórovat. Navíc by to soupeře asi definitivně položilo. Za stavu 3:0 je to vždycky nebezpečný. Litvínov to malinko nakoplo. Mají šikovnej mančaft, umějí dát gól. Takže z toho nakonec bylo drama.“
Ale zvládli jste ho. Znamená to, že se Liberec přece jen zvedá?
(usměje se) „Máme to tak celou sezonu. Jsme jako jo-jo, nahoru dolů. Vždycky se zvedneme a potom spadneme zpátky do díry. Není to tak, že bychom další zápas hodili na led hokejky a mysleli si, že to půjde samo. Ale z nějakého důvodu se nám nedaří udělat delší šňůru. Většinou to jsou dva, maximálně tři zápasy. Potom zase přijdou porážky. Víme, že z příštích deseti utkání musíme sedm osm vyhrát, abychom byli v play off.“
Byla na vás vidět velká chuť. Hodně vás svrběly ruce?
„Pozorovat to jen ze střídačky pro mě bylo hodně frustrující. Mrzelo mě to jednak proto, že jsem nemohl klukům pomoct, a také proto, že k té situaci a zranění vůbec došlo. To je nepříjemný.“
Ta pauza na vás nebyla ani znát. Vnímal jste to také tak?
„První dvě třetiny jsem se cítil opravdu dobře, až jsem byl překvapenej, protože zápasový rytmus prostě chybí. Ve třetí třetině mně už malinko docházely síly. Zápas se navíc začal vyvíjet trochu jinak.“
Přesto jste mohl ještě skórovat. Franěk vyrazil vaši střelu jen okrajem výstroje.
„Trochu mi to sklouzlo, chtěl jsem střílet výš. Bohužel to nevyšlo.“
Měl jste se stát novým kapitánem týmu. Nakonec k tomu nedošlo. Nechtěl jste?
„To je věc trenérů. Prostě jsme to nechali tak, že kapitánem je Valda Jiruš. Co potřebuju mančaftu říct, to si řeknu. Nezáleží na tom, jestli mám céčko, nebo ne. Nic by se pro mě nezměnilo. Jediný rozdíl je v tom, že nemůžu komunikovat s rozhodčím, což je možná dobře.“ (směje se)
Hodně teď ke spoluhráčům promlouváte?
„Je potřeba tým nabudit, připravit kluky na důležitost zápasu. V poslední době jsem měl možnost sledovat to trochu zpovzdálí, což je taky dobré. Chtěl jsem být na střídačce, i když jen v civilu. Aby mančaft cítil, že jsem v důležitých situacích s ním. Jsem rád, že jsem tam mohl být, byla to pro mě užitečná zkušenost.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
