Byla to premiéra jako hrom. Nikdy v extralize nechytal od první minuty. 35letý Stanislav Neruda se dočkal až v neděli. V dresu úřadujícího mistra. V duelu, ve kterém jeho Slavia rozstřílela lídra tabulky z Litvínova (6:1).
Gólman, jehož stálé místo je v brance prvoligového Havlíčkova Brodu, zvládl svůj debut parádně. Letos měl na kontě jen deset minut z utkání se Zlínem, kdy střídal Adama Svobodu. Teď přidal dalších šedesát. Vytáhl Pražany z krize, zlomil jejich sérii pěti proher v řadě.
Slávisté rozdrtili lídra tabulky »
Mezi tyčemi není ve svých letech žádný nezkušený zelenáč. „Jen si nemyslete, stejně jsem byl nervózní jako čert," přiznával s úsměvem na tváři po vítězství 6:1. Ač na zájem novinářů nemůže být zvyklí, počínal si mezi nimi stejně suverénním způsobem, jakým likvidoval projektily z holí soupeře.
Jak jste prožíval dopoledne před utkáním?
Od rána se stupňovala nervozita. Čekání na příchod do kabiny bylo hrozný. Až tam to ze mne spadlo. Začal sem se rozcvičovat, připravovat se, a už to bylo dobré.
Čím jste se během dne uklidňoval?
Snažil jsem se na hokej nemyslet. Koukal jsem na televizi, chtěl jsem se nějak zabavit, odreagovat. Byl jsem rád, že se hrálo už od tří hodin a nemusel jsem čekat do večera.
Kdy jste se dozvěděl, že naskočíte od začátku?
Den předem na ranním tréninku, ale hlavní přípravy vypukly až dnes.
Dostal jste nějaké rady od zkušeného kolegy Adama Svobody?
Jsme spolu velcí kamarádi, takže mi samozřejmě pomohl. Bavili jsme se o tom, jak Litvínov hraje přesilovky a podobně. Taktika se ani z televize moc vykoukat nedá.
Po závěrečné siréně za vámi Svoboda hned spěchal...
S gratulací. Je to super kluk, příští zápas třeba bude zase chytat on. Já mu přeji jen to nejlepší.
Už jste zjišťoval, kolik budete muset za svou premiéru zaplatit v kabině do kasy?
Ještě ne. Takové věci se před utkáním neřeší. Budu se muset až teď optat Míši Vondrky, který dělá pokladníka.
Skoro vás mohl zinkasovat i za čisté konto. O nulu jste přišel až šest minut před koncem, mrzí to hodně?
Vůbec. Dostat jenom jeden gól je taky hezké. Jsem moc vděčný spoluhráčům, že přede mnou zodpovědně bránili a pomohli mi všechno zvládnout.
Nakonec jste si užíval ovací, vše ovšem mohlo být jinak. Soupeř měl hned při prvním střídání obrovskou šanci...
Puk už byl za mnou. Skákal mi pod zadkem, měl jsem štěstí, že se neodrazil od hokejky do branky. Zůstal pode mnou a stihl jsem ho zalehnout.
Jak vidíte svou budoucnost? S jedním zápasem byste asi nerad kariéru končil...
Sen každého hokejisty je hrát nebo chytat v extralize co nejdéle. Uvidíme. Já jsem vděčný za každou šanci, která přijde.
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
