Nic podobného se v historii Dakarské rallye neobjevilo. Motocyklista Ivo Kaštan vyjede do nejtěžšího dálkového závodu s malou motorkou pitbike. Stroj váží bez paliva jen 70 kilogramů a má obsah motoru 146 ccm.
Pokud dojede a přežije drsné nástrahy Argentiny a Chile, stane se zkušený jezdec velkou raritou a senzací.
„Vymýšlel jsem, s čím na Dakaru jet,“ svěřoval se osminásobný účastník slavného maratonského závodu, který v Buenos Aires odstartuje 3. ledna.
„Podnikám s malými motorkami a na takových ještě nikdo nejel. Už při technických přejímkách ve francouzském Le Havre jsem způsobil pozdvižení a stal se atrakcí.“
Nevadilo vám, že jste vedle tak malé motorky vypadal trochu jako klaun?
„I kdyby, můžu si to dovolit. Vždyť jsem na Dakaru zažil úplně všechno. Byl jsem amatér s batohem na zádech, ale také jsem stál na stupních vítězů. Po jízdě na tovární motorce už nejde zažít víc. Mám svůj vrchol za sebou, na další jsem už starý. A tak mám nárok si udělat legraci sám ze sebe.“
Dojedete nejdrsnější maratonský závod světa?
„Šanci mám. A pokud to vyjde, bude to obrovský fór a v uvozovkách se stanu slavným. Nebudu lhát, že o tu slávu nestojím.“
Pochopili váš záměr pořadatelé?
„Chápou ho přesně. Chtěl jsem také připomenout počátky této legendární akce, kdy se jezdilo na netradičních strojích. Ale s takhle malým nikdo nejel. Navíc tenhle Dakar jedu hlavně kvůli tomu, na čem jedu.“
Jak to?
„Organizátoři přijímali přednostně jezdce, kteří byli přihlášeni na minulém zrušeném ročníku. Zůstalo jen třicet volných míst na tři stovky zájemců. Pořadatelům se asi líbila představa, jak jdu na start s motorkou v ruce.“
Takže při technických přejímkách minulý týden ve francouzském Le Havre jste neměl žádné problémy?
„Vůbec. To před několika lety bych nemohl s tímto strojem vyjet, kvůli váhovému limitu. Nyní byla při kontrolách docela sranda. Nemohli mi nalepit na motorku startovní číslo, nikam se nevešlo. A tak francouzští komisaři všeho nechali a nůžkami to číslo museli vystřihnout a nějak oblepit. Organizátorky se pak se mnou fotily. Na tuhle motorku se dají balit i baby.“ (smích)
Jak na váš nápad reagovali soupeři?
„S většinou se znám. Smáli se, ale neklepali si prstem na hlavu. Tady se veškeré odlišnosti tolerují.“
Tušíte, jaké můžete mít na Dakaru potíže?
„Paradoxně při dlouhých přejezdech po silnici. Tahle malá motorka nemá dlouhou monotónní jízdu po silnicích ráda. A také mě straší vítr. Stroj včetně paliva s jezdcem váží tolik, co úplně prázdný dakarský speciál. Poryvy větru nebude lehké překonávat.“
Vydrží stroj celých patnáct dní?
„To bude technická výzva. Samozřejmě malou motorku musím šetřit, ne s ní vymetat každou díru. A víc se s ní pak budu muset piplat po dojezdu. Tenhle stroj zmenšuje šance na dojetí, ale na druhé straně vyzdvihuje sportovní výkon. A o ten mi jde.“
V Argentině bude v době rallye vrcholit léto. Hrozí i padesátistupňové teploty. Ovlivní to také výkon motoru?
„To je problém, ale stroje s větším obsahem motoru budou mít větší potíže. I co se týče vysokých nadmořských výšek, protože pojedeme ve třech tisících metrech nad mořem. Podle mě motory s menším obsahem budou trpět daleko míň.“
Budete mít ještě v něčem výhodu?
„Hlavně ve váze. Jeden chlápek mi vyprávěl, jak v tuniských dunách prohánějí místní borci na mopedech evropské turisty s nejnovějším endurem. Prostě váha je fenoménem všeho. Myslím, že v poušti budu mít výhodu.“
V letošní startovní listině chybějí i jezdci na čtvrtlitrech, pojedou jen ti s větším obsahem motoru. Jak jste na tom v rychlostním srovnání?
„Na Dakaru se jezdí po pistách tak devadesátkou až stovkou. To lze i s mojí motorkou. Spíše ale pojedu tak osmdesátkou, což není takový rozdíl. Obecně bych měl být tak o dvacet procent pomalejší než na velké motorce. Snad se nebude stávat, že se v cíli etap bude čekat na Kaštana.“
Jel jste s pitbikem Rahier Honda Mk2 nějaký závod?
„Absolvoval jsem s ním letošní seriál rallye Baja a v absolutním pořadí skončil čtvrtý. Dokázal jsem i jeden závod ve třídě do 250 ccm vyhrát.“
Na minulý ročník Dakarské rallye v Africe jste se ani nepřihlásil. Zlákalo vás také nové prostředí Jižní Ameriky?
„Samozřejmě. Černošky nahradí indiánky. A konečně pojedeme v létě. Teď mi říkal kamarád, že na jedné z bývalých afrických etap najednou napadlo šedesát centimetrů sněhu. Nevídané. Jenže už teď se v kuloárech mluví o tom, že se Dakarský závod příští rok vrátí do Afriky. Prý mají v Argentině logistické problémy, komplikace s celníky a trable s ekologickými společnostmi.“
