Avangard se potácí v krizi. A co Jaromír Jágr? „Hraje skvěle, ale sám to nemůže utáhnout. Prostě nejsou hráči kolem,“ reaguje český spoluhráč.

Mužstvo sráží chabé výkony, vedení klubu navíc produkuje podivná rozhodnutí, která ponuré atmosféře rozhodně nepřidávají. „Těžko se v tom dá orientovat,“ přiznává Klepiš, střelec jediné branky Avangardu při včerejší prohře.

Jak byste charakterizoval aktuální rozpoložení Omsku?
„Výstižné je jedno slovo, které to charakterizuje. Jsme v p a tři tečky. Naplno se to ale říct nedá...“

Čím to, že jste se do takových patálií dostali?
„Všechno dohromady – máme šest zraněných hráčů ze základní sestavy, v brance to není úplně ono, v obraně to skřípe, přesilovky nejdou. Prostě celkově je to takové bezzubé.“

ČÍSLA Z OMSKU

- mužstvo prohrálo pětkrát v řadě (1:5 s Dynamem, 1:4 s Novosibirskem, 2:4 s Astanou, 1:3 s Voskresenskem, 1:5 s Jaroslavlí) - Jágr bodoval po třech zápasech, na gól čeká pět utkání - bilance českých hráčů: Jágr 29 zápasů, 33 bodů (15+18), Klepiš 29, 15 (6+9), Rosa 23, 10 (5+5)

Jedná se tedy o vážnou krizi?
„O krizi se dá mluvit. Není to navíc tak, že luskneme prstem a najednou to půjde. Je tady spousta hráčů, kteří si myslí, že by měli hrát první lajnu, ale nehrají, takže i kvůli tomu jsou naštvaní.“

Což je typický projev ruské povahy.
„Ono je to hlavně tím, že bývalý trenér Gersonskij mužstvo špatně poskládal. Chtěl mít samé techniky, ale chybí další kluci na jinou práci. Protože všichni noví hráči, které vzal, v jiných týmech hráli první druhou lajnu, teď nastupují ve třetí čtvrté. A špatně to nesou, chodí na led otrávení.“

A navíc se jistě příliš nepřetrhnou, aby se výsledky zlepšily...
„Ani se moc nestresují, jestli je vyhodí, nebo ne. Aspoň tak mi to přijde.“

Nemáte tedy o osud klubu obavy? Přitom se před sezonou mluvilo o útocích na titul.
„Jak tak na to teď koukám, budeme rádi, když se dostaneme do play off. I když je pořád dost času.“

Jak situaci zvládá kanadský kouč Wayne Fleming?
„Poslední dobou začal trochu křičet, je nervóznější. Možná je to tím, že má shora nůž na krku, když se prohrává. Ale těžko říct. Protože co jsem zjistil, tady je možné úplně všechno. Jeden den vás mohou vzít, druhý vyhodit....“

Narážíte na podivný případ Pavla Rosy? Nejdřív z něj trenér udělal kapitána, pak ho chtěl propustit, druhý den už ale bylo všechno jinak. A teď zase hraje.
(zůstává bez odpovědi)

Je na tuto kauzu informační embargo?
„Pavel sám říkal, že to je vnitřní věc klubu a nechce se k tomu vyjadřovat. Takže by ode mě nebylo fér, abych k tomu něco říkal já.“

Ovšem je to i důkaz, že vedení asi neví, co dělá.
„Dá se to tak říct. Asi zkouší všechno možné, jak se dostat z krize, ale moc se v tom nevyznám.“

Další věc – vzali asistenta Cypljakova, ale po necelých čtrnácti dnech ho vyhodili.
„To je to, o čem mluvím. Těžko říct, jestli to plyne přímo od gubernátora, nebo jak to je. Nedá se pořádně odhadnout, co se vlastně děje.“

Jak to snáší Jaromír Jágr, největší hvězda a klíčový muž?
„Je na něm vidět, jak ho to štve. Nerad prohrává, určitě by to chtěl změnit. I když je to hokejový fenomén, sám to nemůže utáhnout. Hraje sice pořád skvěle, ale nejsou prostě hráči kolem.“

Má náladu na žertíky?
„My tři čeští kluci se do sebe pořád strefujeme, abychom si to aspoň trochu zpříjemnili. Protože to by se člověk zbláznil, kdyby byl pořád smutný. Na to je život příliš krátký.“

Je Jágr schopný v ruštině ostatní hráči i seřvat, když nehrají, jak mají?
„Když je nejhůř, ozve se přímo v ruštině, s tím problém nemá. A jinak je tam jeden obránce, který dlouho hrál v Americe, takže Jarda mu to řekne v angličtině a on to přeloží.“

A co kouč Fleming? Už umí něco rusky?
„Vůbec ne, podle mě se ani neučí. Má tlumočníka, navíc mu s tím pomáhá i Pavel Rosa.“

Nevázne právě v tomhle komunikace? Když chce trenér rychle říct něco na střídačce?
„On toho překladatele má i tam, takže se k nám pokyny rychle dostanou.“

V KHL některým týmům dochází peníze. Nemohou finanční problémy stát i za současným tápáním?
„Ne, v tom to určitě není. Nám chodí výplaty v pořádku.“

A nejste stále otřesení po smrti spoluhráče Čerepanova, který skonal v polovině října?
(přemýšlí) „Na některých hráčích to určitě stopy zanechalo, ale i když je to hrozné, život jde dál. Není možné, aby zapomněli hrát hokej. Nemyslím si, že tohle je ta příčina.“

Hrajete teď sérii šesti zápasů doma. Je to ideální příležitost se zvednout?
„Snad! Záleží také, jak zareagují fanoušci. Proti Jaroslavli byl plný dům, ale lidi si stěžovali, že to, co předvádíme, je ostuda. Tak snad se na nás nevyprdnou.“

Nepomáhají ani týmové večeře?
„Měli jsme jich už tolik a nic. Vždycky si dokola říkáme známé věci, ale zatím to nepomohlo. Prostě je to špatné...“

A jak se na ledě cítíte vy osobně?
„Musím říct, že po reprezentační pauze je to o padesát procent lepší – lépe se pohybuju, s pukem jsem silnější, více si dovolím. Ale nemůžu se radovat, když prohráváme.“