Osud si s trenérem Vlastimilem Petrželou nepěkně pohrává. Úspěšný trenér je už měsíc v psychiatrické léčebně v Bohnicích, kde se snaží zbavit ze závislosti na gamlerství.
Rozhovor s trenérem pro deník Blesk zprostředkovala jeho exmanželka a současná přítelkyně Zuzana Kratochvílová. Bývalý trenér Zenitu Petrohrad se domů pravděpodobně nedostane ani na vánoční svátky. Přesto svého rozhodnutí nelituje.
S pokorou se podrobuje přísnému režimu v léčebně, kde nemá možnost vycházek a dokonce ani přístup k mobilnímu telefonu či mobilu.
Co bylo posledním impulsem, který vás přiměl k tomu, řešit váš problém?
„Rodinná rada. Zkrátka jsme si promluvili a já pochopil, že bez odborné pomoci to neustojím.“
Jak se momentálně cítíte?
„Velmi dobře, ale potřebuju ještě čas, abych si v hlavě srovnal priority.“
Řadíte mezi ně stále ještě fotbal?
„Ano, určitě se k němu chci vrátit. Dokonce teď myslím i na to, co mě nikdy moc nelákalo: Na reprezentaci.“
To je nadsázka?
„Ne, vůbec ne, není to legrace. Asi to z Bohnic zní troufale, ale já si uvědomuju, že by k tomu vedla dlouhá cesta. Až odsud půjdu, budu snad připraven ji podstoupit.“
Jak dlouho se ještě budete léčit?
„Ví Bůh. Dokud nebudu fit.“
Přece vás přijali na nějakou konkrétní dobu.
„Na tři měsíce.“ (pozn.: Ty uplynou 8. ledna 2009.)
Jak vypadá váš denní režim?
„O tom nemůžu mluvit. Zavázali jsme se, že co se tady upeče, to se tu i sní.“
Řekněte třeba aspoň jak vám chutná?
„Nechutná. Omáčka je někdy hnědá, jindy do červena... Když mi Zuzka přiveze něco jiného, mám radost.“
Dostanete se k novinám a k televizi?
„Noviny si přečtu jen když je některý z pacientů, kteří mají opušťák, z venku přinese. Televizi máme a jakmile je nějaký fotbal, vždy se podívám.“
Jste v kontaktu s někým z trenérů nebo fotbalistů?
„Ne.“
Na co se nejvíce těšíte, až vás pustí?
„Na mamču, na Bertíka, na rodinu.“ (pozn.: Mamčou myslí přítelkyni Zuzanu, Bertík je poslední žijící psík ze tří yorkšírů Petrželových.)
