Chcete mít v kabině veselo, čerstvý tisk a v autobuse cestou za soupeřem shlédnout kvalitní film? Pořiďte si klon Martina Hamrlíka. Originál je nedostupný.
Pětatřicetiletý obránce zakořenil ve Zlíně, kde odehrál přes sedm set zápasů v extralize. S donáškou novin do šatny však pomalu končí. „Už si je radši schovávám do stulpny, aby mi je kluci neukradli,“ líčí známý vtipálek.
O Romeovi a jeho modelkách>>>
Výřečný zadák při rozhovoru stíhá hlídat syna Lukáše, který si hraje v trávě u stadionu s autíčkem. Také si všimne, jak tělesně postižený mladík s taškou těžce zdolává prudké schody od haly. „Výtah nefunguje?“ volá na něj. „Ne,“ slyší odpověď. „Tyhle věci mě fakt štvou,“ poznamená a vzápěti si začne nadávat, že klukovi nepomohl…
Martine, přihodil jste něco do týmové pokladny za jubilejní 700. zápas v nejvyšší soutěži?
„Platil jsem dva tisíce za vyloučení v Pardubicích. To je konečná. Letos jsem byl pouze třikrát vyloučený na dvě minuty, jednou jsem dostal desítku. A hned mi strhli dva tisíce. V kase je tolik peněz, že teď není potřeba něco přidávat. Když tak dám klukům něco na své narozeniny.
| Martin Hamrlík |
| Narozen: 6. května 1973 Pozice: obránce RI Okna Zlín Stav: ženatý, manželka Markéta, synové Matyáš (8 let) a Lukáš (2 a půl roku) Hráčská kariéra: Zlín, Ottawa 67´s (OHL), Springfi eld Indians (AHL), Peoria Rivermen (AHL), Long Beach Ice Dogs (IHL), Orlando Solar Bears (IHL). Zlín (od roku 1997) Úspěchy: titul se Zlínem (2004), 2x druhé místo (1999, 2005), třetí místo (2002), dvojnásobný nejproduktivnější obránce extraligy, 3x reprezentoval |
Ale ty máte v květnu, tedy po sezoně…
„No právě (směje se). Každý rok to pěkně vychází. Letos mi bylo pětatřicet a spoluhráči po mně zpětně něco chtěli. Tak jsem jim říkal, že jsem při oslavě seděl v hospodě sám. Nikdo nepřišel. To mě mrzelo (pobaveně). Kluci se mě pořád ptají, kdy dám nějakou svačinu.“
Doufáte, že klub jednou vyvěsí váš dres pod strop haly a stanete se legendou?
„Ještě je brzo, pořád hraju…Myslím, že vedení má zamotanou hlavu tím, jaké číslo by mi na ten dres dali.“ (úsměv)
To je fakt. Numera střídáte hodně často. Proč vlastně?
„Čísla pro mě moc neznamenají. S kámošem Romanem Matulou se o tom každý rok bavíme. V létě mě viděl a říká: Letos budeš po ledě lítat. Vezmi si jednačtyřicítku, ta vypadá hubeně. Pak vypadáš i ty hubeně. Vždycky se pro nějaké číslo z hecu rozhodnu. Většinou podle toho, jak vypadá na zádech. V minulé sezoně jsem nosil čtyřicítku, kterou měl Jarda Balaštík v Columbusu. Petr Leška taky tvrdil, že si po tak hrozné sezoně změní číslo. Ale nakonec vyměkl. To mě naštval.“
Uvítal byste tedy svůj dres u stropu stadionu Luďka Čajky?
„Byla by to pocta. Kdyby se to někdy náhodou chystalo, musím si zjistit, s jakým číslem jsem hrál nejdéle. Ale to je všechno zatím jen taková sranda. Proč bych to měl být zrovna já? Pak by se mohlo přihlásit dalších dvacet hráčů. A všichni se tam nevejdeme.“
Potrpíte si na kvalitní hokejky. Máte nyní ty správné?
„Nedávno mi přišla špatná várka. Byly hrozně měkké. Trenér brankářů Ríša Hrazdíra je viděl a chtěl je pro syna. Říkal jsem mu, ať si je vezme všechny. Po druhé třetině se s nimi nedalo střílet.“
Kustod Miloš Sedlák je z vás někdy na nervy, že?
„Musím ho pochválit. On je náš strejda. Chová se bombasticky. Někdy na jeho adresu něco prohodím, ale to jsou jen takové srandičky před klukama. Akorát jednou udělal faux pas. Objednal mi hokejky a říká: Larry, tam je máš a mám tě z krku. Ty hokejky byly zahnuté na druhou stranu. (směje se) Už je to asi pět roků zpátky. Ale každou sezonu mu to tak desetkrát připomenu.“
V kabině jste už dávno starousedlík. Přesto týmu kapitánuje Jaroslav Balaštík, který je o sedm let mladší. Jak si vede?
„Musím říct, že se snaží. A bude se zlepšovat. Respekt si získává výkony. V kabině pak nemusí tak řvát. Trenéři nás postavili před hotovou věc. Oznámili, že bude Baláž kapitán a hotovo.“
Vy s Petrem Leškou nejste ani mezi asistenty. Jak je to možné?
„ Netuším. Nikdo s námi o tom nediskutoval. Asistenta bych vzal, kapitán mě moc nebaví. Letos jsme byli s Lešounem funkce asistentů zbaveni. Asi za špatné výkony. Takže hrajeme o to, abychom si to áčko pro příští rok vydobyli zpátky.“ (úsměv)
Proč nechcete být kapitán?
„Před sezonou se vždycky jezdilo na tiskovku do Prahy. To by mě nebavilo. Balaštík je svobodný, má na všechno víc času. I když už má taky bejby. Ale do barů už tolik nechodí… Po tréninku sedne do auta a jede směr Uherské Hradiště. Když je malá nemocná, je smutný. Hned to na něm poznáme. (smích) Někdy přijde na trénink nevyspalý. Říkám mu, ať příště přespí u mě. Zavolal bych jeho přítelkyni a vysvětlil bych jí, že Jardu čeká další den zápas a potřebuje dát gól.“
Prý se v této sezoně zase vyhýbáte exekuci trestných střílení. Proč?
„Měl jsem jet ve Vítkovicích. Ale odmítl jsem. Ať jezdí Lešoun, ten má fazonku. Anebo Balaštík. Máme v kádru patnáct útočníků. Už by to po mně měl vzít někdo jiný.“
Všiml jste si, že váš pověstný nájezd od mantinelu někteří hráči napodobují? Třeba litvínovský Martin Jenáček, váš bývalý spoluhráč…
„Jack? To je moje kopírka.“
Vybaví se vám i další?
„Potěšilo mě, když jsem se dozvěděl, že Eliáš ten nájezd ukazoval v New Jersey. Viděl mě, když tady hrál při výluce NHL za Znojmo. A když to někdo udělá na mistrovství světa, komentátoři si na mě vzpomenou. Známí mi pak hned píšou esemesky, ať se dívám, že jsem na mistrovství světa.“
V extralize hrajete už jedenáct let. Neunavuje vás cestování za zápasy?
„To víte, že jo. A hrozně. Ale nic s tím nenadělám. Takže se snažím na každé cestě hledat něco pozitivního. Třeba se těším, že si ve Varech zajdeme na suši. Ale pak mě dostane hotel, ve kterém spíme. Z toho už tak nadšený nejsem.“
A jak jste spokojený doma? Pomáháte manželce?
„Žena Sport nečte, takže můžu v klidu říct, že dělám všechno.“
A jak je to ve skutečnosti?
„V pohodě vyluxuju, vynesu odpadky. Na podzim zametám listí, v zimě odklidím sníh.“
Jste kutil?
„Ježíšmarja. (zděšeně) Tak to o sobě nemůžu říct, i když si to Markéta nepřečte.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
