Šest penaltových sérií včerejšího nervydrásajícího duelu mělo jasného vítěze. Jaroslava Bednáře. Chladnokrevně se trefil čtyřikrát, byl hlavním hrdinou duelu hokejové Ligy mistrů v Curychu, kde Slavia vyhrála 5:4 po nájezdech.
Zažil jste takový závěr? Chtělo se vám vůbec jezdit všechny? Ono to pak vypadalo, že na střídačce váháte, než se zvednete. Měl jste nervy sledovat, jestli soupeř Alston po vás promění? Co říkáte té své úspěšnosti? Byl to velký šok? Věříte, už teď po dvou výhrách postoupíte do semifinále?
„Jako ty penalty? Abych dal čtyři v řadě? To tedy ne.“ (kroutí hlavou)
„Ale jo, chtělo. Po tom prvním nájezdu jsem si říkal, že ho musím dát a potom už jsem si věřil na každý.“
Hru nervů rozsekl Bednář>>>
„Ne ne. Už jsem neváhal. Věděl jsem, že půjdu.“
„Ano, koukal jsem. Držel jsem palce Ádovi Svobodovi. Pak tam šel Dominik Furch, toho soupeře znervózněl a on neproměnil.“
„V Liberci v lize jsem nedal, teď hned čtyři... (usměje se) Přitom jsem se v první třetině necítil vůbec dobře, tahal jsem nohy. Led byl hrozný, bořili jsme se. Nevěděli jsme, co máme hrát, potom už jsme se ale dostali do hry. Nakonec jsme si to ovšem málem sami prohráli. Během dvou minut jsme to ztratili...“
Ružička: Svoboda odchytal skvělý zápas>>>
„To víte, že jo... Když hrajete o dva góly s takovými hokejisty a pak to poděláte, mrzí to. Pak se štěstí přiklonilo k nám. Jsme rádi.“
„Musíme urvat jeden zápas a jsme tam. Ale na to teď ještě nemyslím. Jsem v tomhle trochu pesimista. Dokud to nebude hotové, nevěřím.“
