Měl to být muž, který jako první v éře Daniela Křetínského neodejde před vypršením platného kontraktu. Místo toho Vítězslav Lavička končí v rekordně krátkém čase. Vydržel jen 124 dní.
Ačkoliv vina za sérii špatných výsledků rozhodně neleží jen na pětačtyřicetiletém trenérovi, Deník Sport se pokusil zmapovat chyby, které vedly k jeho konci.
1. ZTRATIL RESPEKT V KABINĚ
Co mohlo za tak rapidní pokles formy a především za ztrátu pohody? Podobné příznaky se často objevují u týmů, kde se naruší vazby mezi koučem a hráči. Není tajemstvím, že po porážce v Liberci (0:3) se Tomáš Řepka pustil před celou kabinou do kritiky trenéra. Reakce nadřízeného?
| CO ŘEKL LAVIČKA PO NÁSTUPU |
| "Protože jsem se snažil oslovit lidi, kteří budou se mnou spolupracovat, ať to bude trenérský tým, nebo lidé v klubu, že k tomu mají lidské i profesní předpoklady. Vycházím ze zkušeností z minulých angažmá. Tahle filozofi e mě utvrdila, že tato cesta může být správná. Garanci samozřejmě nemohu dát, vycházím z toho, co jsem zažil." Na otázku ve Zpovědi Sportu, proč by zrovna on měl uspět ve Spartě "Já to slyšel taky, i od lidí, kteří jsou mi blízcí a přejí mi úspěch. Ptají se: ,jak to dokážeš sladit‘? Vím, že práce v Liberci nebo u jedenadvacítky je trochu odlišná než ve Spartě, ale věřím, že princip zůstává stejný. Možná jsem snílek, možná jsem naivní, ale chci to zkusit. Tak, aby stopa mentálního tréninku byla pozitivní i ve Spartě." Na otázku, že se mezi fanoušky mluví o tom, že se hráči mentálnímu tréninku vysmějí "Zůstaň svůj." Na otázku, jakou radu dostal od předchůdce Michala Bílka |
Místo, aby dal nekompromisně najevo, kdo je pánem v kabině, neudělal nic. Tím musel ztratit v očích hráčů respekt. Nebyl to první případ, kdy ustoupil. Skupinová sezení při mentálním tréninku lídři kabiny odmítli už během letního soustředění.
A příliš demokratický byl i v dalších věcech. Když přišel v červnu do Sparty, v rozhovoru pro Sport odpověděl na otázku, zda dokáže být dostatečně tvrdý na hráče.
„Pokud si to situace bude vyžadovat, jsem přesvědčený že ano. Moje filozofie je spíše demokratická. V první fázi se snažím hráče spíše přesvědčovat. Pokud nebude tahle cesta úspěšná, dokážu použít i přísnější prostředky. Jsem narozený ve znamení býka. A rozzlobený býk to dokáže dát najevo." Jenže zůstal krotký.
2. SOUHLASIL, KDY NEMĚL
Chyby v přestupové politice Sparty, to je sáhodlouhý příběh. Kromě toho, že Lavička v létě dostal hráče, o které nestál (Had), naopak přišel o jiné, se kterými chtěl pracovat. A ty, které chtěl (středního obránce), mu nepřivedli.
Sparta si nechala vypracovat analýzu, podle níž Pavel Horváth neodváděl vše v těch nejdůležitější zápasech, proto se rozhodla oporu pustit do Plzně. Podle informací Sportu však o něj stál. Jenže to neprosadil, k odchodu ofenzivního záložníka nakonec připojil svůj souhlas.
Kauza stoper. Padala jména jako Hubník, Košťál, Šimůnek či Mazuch. Nepřišel ani jeden. Český vicemistr tak má do konce podzimu k dispozici jen dva čistokrevné stopery. „Lavička si nedokázal bouchnout do stolu a říct: pokud mi ho nepřivedete, pak nečekejte výsledky‘," říká zdroj Sportu.
ANALÝZA: SPARTA POTŘEBUJE RADIKÁLNÍ ŘEZ
Obrana, dlouhé týdny chlouba Sparty, pak selhala i proto, že neexistovala adekvátní náhrada za trápícího se Kučeru (přesunutí Voříška není dlouhodobé řešení).
3. ZAPOMNĚL NA MLADÉ
Když přicházel do Sparty, počítalo se s tím, že do základní jedenáctky zabuduje mladé hráče. Jaká byla realita? Talentovaný Kamil Vacek hrával střídavě, Ondřej Kúdela si zatím připsal jeden start, Martin Zeman dohromady 182 minut. A Jan Krob seděl jen dvakrát na lavičce. Odváděl by o tolik horší práci než Marián Had?
Místo postupného začleňování perspektivních mladíků se do týmu vrátili hráči, kteří byli ještě v létě na odchodu. Ukázkovým příkladem je Marek Kulič (i když v současné sparťanské bídě patřil k lepším). Tím Lavička částečně popřel svou filozofii. A rozzlobil šéfy.
