Když se někdo dostane do rychlého vedení, pak už je většinou po zápase. Soupeř, který prohrává, cítí, že už nemá šanci. Tým, který vede, je spokojen s tím, co má. Tak nějak to včera vypadalo i v Mladé Boleslavi.
"Za všechno může Poláček!" křičel boleslavský kapitán Rajnoch na svého kamaráda, který právě dával televizní interview. Střelec úvodní rychlé branky se nenechal rozhodit a do kamery pronesl první větu: "Klidně jsme mohli vyhrát 5:0!"
Poláček měl pravdu. Na tom, že branek mělo být víc, se s ním shodl jak kouč Pavel Hapal, tak Luboš Pecka, jenž zvyšoval na 2:0. "Měli jsme dát alespoň tři góly," věděl Pecka, který vinou zranění odehrál v základní sestavě teprve druhý zápas.
Proč k navýšení skóre nedošlo? Došlo k sebeuspokojení? "Určitě ne! Poláček měl další šance, Mendy také, jen se nám nedařilo v koncovce!" pravil rázně stratég Pavel Hapal. "Také bych neřekl, že jsme se nechali uspokojit. O přestávce jsme si řekli, že do toho musíme jít jako by to bylo 0:0," povídal Pecka.
Poláček si však uvědomil, že něco podobného se nestalo poprvé. "Stává se nám to často. Vedeme, a neumíme si s tím poradit, musíme na tom zapracovat. Kdybychom takový zápas ztratili, mrzelo by nás to strašně moc," přiznal.
Jeho blesková trefa ve 41. vteřině se nezařadí na nejvyšší pozice v historické tabulce nejrychlejších gólů, přesto jej však potěšila.
"Rychleji jsem asi gól nikdy nedal," pýřil se Poláček a od novinářů vyzvídal: "Kolikátý jsem v celkové tabulce?"
Radost z gólové trefy měl i kanonýr Pecka. Ten se prosadil poprvé po svém návratu z ročního hostování v Aachenu.
"Jsem moc rád, že jsem se vrátil gólem. Jen škoda, že jsme nehráli na druhou branku. Mohl bych se radovat s tím naším kotlem. Je strašně příjemné, jak pořád vyvolávají moje jméno," líčil Pecka a za ruku přitom držel svou malou dcerku.
"Dokud nebude úplná zima, bude se na mě rodina chodit dívat," dodal na vysvětlenou.
